Politika, Star Trek a třetí světová válka

Dnes se volí. Pokud nevíte kde a kdo, patrně tohle nebude článek pro vás 😉 Rozhoduje se bez nadsázky o hlavním politikovi či političce západní civilizace, do které patříme i my, obyvatelé ČR a SR. Historicky, kulturně i geopoliticky. Nás tato volba zajímá především kvůli budoucnosti Severoatlantické aliance, ale i z velmi důležitého obchodního hlediska. Přestože je NATO spojenecká organizace vedená Evropany, Spojené státy americké jsou jejím zdaleka nejsilnějším členem.

NATO zajišťuje ochranu svých členů před před agresí vnějších nepřátel a už od roku 1949 (v našem případě od 1999; resp. 2004) funguje jako štít proti režimům v Kremlu. Díky barbarské invazi Ruska na Ukrajinu se do Aliance připojily i do té doby neutrální Finsko a Švédsko. Dnes tu ovšem máme reálné nebezpečí i zevnitř. Pokud by případný prezident Donald Trump dostál některým ze svých výroku a z Aliance vystoupil, zůstane jediným mimoevropským členem pětatřiceti milionová Kanada.

Realita X fikce

Historie Star Treku zůstává až do roku 2020 prakticky nezměněná oproti realitě. Pokud samozřejmě nebudeme počítat Eugenické války, které se podle původní série odehrály v letech 1992-1996, s čímž už ovšem žádný další seriál nepočítal, a byla to poprvé Enterprise, která vyřkla posunutí těchto událostí "mezi velké konflikty 21. století."

Star Trek se začíná od naší časové osy odklánět právě zhruba v těchto současných letech a vše zdá se začalo sociálními nepokoji v USA, jak nám prostřednictvím cest časem do let 2022 a 2024 ukázaly seriály Picard a Deep Space Nine. Jelikož se Gabriel Bell letos v srpnu v San Francisku nevzbouřil a ani nedošlo k nadporučíkem Datem proklamovanému znovusjednocení Irska, můžeme asi říct, že se vydáme jinou "dlouhou cestou".

Fanouškovská mantra

Větu „Já bych chtěl žít ve Star Treku“ jsme slyšeli asi všichni, ale vážně bychom chtěli? Já tedy ne. Zvlášť ne v této době, která v našem fiktivním universu slouží jako předehra ke třetí světové válce. Už v roce 2026 vypukají otevřené konflikty, zde tedy kvůli nadužívaní genového inženýrství, v našem skutečném případě by šlo o cenné zdroje – podobně jako na Donbase – a zásadní názorový rozpor. Nakročeno ale máme podobně.

Star Trek následně počítá s ultimátním vyhrocením situace ve 40. a hlavně 50. letech 21. století. Krom dvacetileté války tu máme také téměř celoplanetární rozpad společnosti. Můžeme si říct: „První kontakt je skvělý film“, ale jeho poselství už tak sluníčkové není. Ano, lidstvo se nakonec sjednotí, ale za cenu redukce nějaké desetiny obyvatel planety, radioaktivního zamoření a masového vymření živočišných i rostlinných druhů.

Co s tím?

Je tohle ta budoucnost, kterou v tuto chvíli chceme? 🙂 Určitě ne. Asi se všichni shodneme, že bychom startrekovou budoucnost rádi zažili bez startrekové verze 21. století. Bohužel, realita nám ukazuje, že lidé jako plukovník Phillip Green nejsou jen fiktivní postavy sloužící coby katalizátor příběhu, ale že když si nedáme pozor, takovíto lidé bez skrupulí i dnes jednoduše zmanipulují davy, zneužijí demokracii, protlačí se k moci a tam si dělají, co se jim zlíbí.

Varovné signály jsou vždy stejné – nejčastější je vyznání se obdivu k jinému autoritářskému režimu, nebo ignorování porušování lidských práv. Není to nijak těžké odhalit. Horší je, že mnoha lidem ani toto nevadí a nemají na podobné chování správně nakalibrované senzory. Nezbývá tedy než zůstat v neustálém střehu, upozorňovat na zjevné bezpráví a snažit se o to, aby autoritáři ražení Phillipa Greena nikdy volby nevyhráli.

Když se budeme jako společnost snažit a slova epatie a solidarita nevyzní naprázdno a převáží nad chamtivostí a pohodlím, věřím, že startrekové budoucnosti dosáhneme bez řinčení zbraní. Na druhou stranu pacifismus sám o sobě nic neudělá a musíme být připraveni naše ideály taky bránit. A od toho tu jsou obranné aliance, jako právě NATO.

Volbu amerického prezidenta neovlivníme, volby za Českou a Slovenskou republiku ano. Dá se začít tím, že zahodíme nesmysl o tom, že stejně nic nezmůžeme a dorazíme k volbám. Nejenom sněmovním, ale i evropským. ČR je 13. nejlidnatější země Evropy. Spolu se Slovenskem bychom zaujali 10. místo. Desáté místo z 28? Jo, jsme velký hráč, využijme toho. Tak dorazte příští rok k volbám, má to smysl 😉