Když se řekne Star Trek, mnoho z nás si představí svého oblíbeného kapitána, nebo postavu, loď, epizodu nebo třeba i některý z mnoha vtípků, kterých je Star Trek plný.
Poté si určitě vzpomeneme na hlavní poselství a esenci Star Treku, která je samozřejmě mnohem honosnější, než většiny jiných sérií, filmů a ság. Tolerance, mír, poznávání nepoznaného, pokrok.
Star Trek nám dal první polibek mezi černoškou a bělochem v (americké) televizi, Star Trek nám dal politické satiry a alegorie, když to nikdo jiný nedělal, Star Trek nám dával prostor k přemýšlení nad těžkými filozofickými otázkami, které by většinu z nás ani nenapadla.
Star Trek nám dal jedny z těch nejrozmanitějších postav a aktivně se snažil reprezentovat co nejvíc lidí a představit budoucnost, kde všichni budou žít v míru a navzájem se tolerovat.
Dostali jsme kapitánku a černého kapitána v hlavní roli, dostali jsme postavy různých národností a etnik, jiných ras, handicapované postavy, postavy s nemocemi, jak fyzickými, tak psychickými. A Star Trek s tím vždy přicházel mezi prvními. Ale nezapomínáme v tomto výčtu na někoho?
Jak již víte z názvu článku, budu zde řešit reprezentaci LGBT+ lidí ve Star Treku (lidé odlišné sexuální orientace nebo identity = homosexuálové, bisexuálové, transexuálové, non-binary a mnoho dalších). A je možné, že se vám to může zdát nedůležité – to je v pořádku. Možná to není důležité zrovna pro vás, ale je dost pravděpodobné, že to může být důležité pro někoho ve vašem okolí. Přeci jen, když se člověk podívá na statistiky, počet především homosexuálů se ve světové populaci pohybuje kolem 5%. Opravdové číslo je však pravděpodobně vyšší, a když k tomu přičtete ještě ostatní členy LGBT+ komunity, tak jsme dost možná na procentech deseti a, a to opravdu není málo. Navíc na reprezentaci záleží, ostatně jak se člověk může cítit členem společnosti a normálně přijímaným, když svou identitu nikdy nevidí v médiích? Navíc v seriálu jako je Star Trek, který je reprezentací menšin známý?
Jen malinká poznámka, než začneme. Občas se dostaneme k postavám, které z nějakého důvodu nepoužívají zájmena on nebo ona. V angličtině nejčastěji používají they/them nebo se nijak neoznačují, tady v češtině budu používat oni. V angličtině se nic neskloňuje, takže s tím většinou problémy nebývají, v češtině už ale musí být člověk kreativní.
Slibné začátky a šťastné náhody
Myslím, že můžeme rovnou přeskočit celý Původní seriál. Není v tom nic špatného, ale pochybuji, že vás napadne jakákoli epizoda, která by se tématu LGBT+ věnovala. Vznikl v šedesátých letech a v tehdejší době toto prostě nebylo téma, o kterém se mluvilo. Naopak se Původní seriál věnoval spoustě jiným věcem a položil základy pro seriály budoucí, které se mohly věnovat už prakticky čemukoli, a za toto bychom měli být TOSce vděční.
To, že se na tomto základu nestavělo tolik, kolik autoři mohli, není chyba Původního seriálu, ale spíš změny vedení a celého tónu Star Treku, kde TOSka byla zábavná a mnohdy poněkud politická. Z Nové generace, která následovala, se stal seriál spíše rodinný (a vzhledem k věkové struktuře původních fanoušků Star Treku, se není čemu divit). A tento rodinný duch se pak vlekl dál. Což o to, snaha protlačit epizody s LGBT+ postavami byla, přál si to i sám autor Star Treku Gene Roddenberry, ale víceméně byla neúspěšná.
Prvním z těchto pokusů byl nástřel a scénář pro epizodu jménem “Blood and Fire”, kterou napsal David Gerrold. Díl měl obsahovat zmínku, že dvě z mužských postav, které se v epizodě nachází, jsou partneři. Epizoda byla zároveň inspirována epidemií AIDS, která právě v té době zuřila a nejsilněji zasáhla právě LGBT+ komunitu, a byla více o strachu lidí z dané nemoci, než o nemoci samotné.
Scénář byl přijat s velmi rozdílnými názory, kde polovina lidí, kteří na epizodách a Star Treku pracovali, byli absolutně nadšení, jedním z nich byla například i D. C. Fontana, která napsala mnoho skvělých epizod Původního seriálu, druhá polovina byla velmi skeptická. Nejvíc proti epizodě vystoupil samozřejmě "krotitel" Rick Berman. Tím pádem od scénáře samotného nakonec odstoupil i Roddenberry, i když to byl on, kdo tento scénář protěžoval v první řadě. Epizoda “Fire and Blood” tak nidky nespatřila světlo světa a David Gerrold dokonce odešel od Star Treku se vzkazem na rozloučenou:
If not here, where? If not now, when? – Když ne tady, tak kde? Když ne teď, tak kdy?
Se scénářem to nakonec dopadlo celkem dobře, dnes si ho můžete přečíst jako knihu, nebo se podívat na zpracování v epizodě fanfilmů Star Trek: New Voyages / Phase II zde.
Nová generace se poté LGBT+ a její problematice věnuje v jedné epizodě a ve dvou dalších na ni náhodou či záměrně narazí.
První náhodná narážka, kde je možné, že vám nikdy nedošla, a pravděpodobně ani scénáristům ne, je v epizodě TNG 3x16 "The Offspring" (Potomek), kde Dat vytvoří androida soongova typu, Lal. Dat se tak na zbytek epizody zhostí role otce; a velmi dobrého. Dá Lal možnost, aby si zvolili jak se chtějí prezentovat lidem na Enterprise a jak chtějí, aby je lidé vnímali. A je rozhodnut je podporovat v jakémkoli jejich rozhodnutí. Už jen toto, že Dat své dítě takto podporuje a nechá je si vybrat, kým vlastně chtějí být, dělá z Data jednoho z nejlepších otců v celém Star Treku. Lal se tak rozhodne, že chce být pozemskou dívkou a lidé na Enterprise ji tak bez problémů berou. Jediné nad čím se občas pozastaví je její poněkud výstřední chování, ale co čekáte od malého androida?
Druhá, nyní již zamýšlená narážka na LGBT+ komunitu a její členy, je z epizody TNG 4x23 "The Host" (Hostitel), kde se poprvé setkáme Trilly – část jejich populace slouží jako histitelé pro dlouhověké symbionty, kteří se stanou jejich součástí a během svého života vystřídají několik hostitelů. V epizodě se setkáváme s Odanem, který má na začátku epizody romantický vztah s doktorkou Crusherovou. V epizodě je potom Odanův hostitel smrtelně raněn a aby se doktorce Crusherové podařilo Odana zachránit, přendá symbionta do těla Rikerovi, který se dobrovolně přihlásí. Epizoda pak končí s příletem nového hostitele pro Odana, Kareel, která je na rozdíl od Odanova předchozího hostitele žena. Kareel Odan poté chce pokračovat v romantickém vztahu s doktorkou Crusherovou, ale Beverly odmítne, protože není připravena na tak náhlou změnu, a velmi toho lituje, protože je pořád miluje. Kareel Odan to chápe a rozloučí se s Beverly polibkem na ruku.
Jediná epizoda, která se otevřeneě zabývá LGBT+ tématem a problematikou je TNG 5x17 "The Outcast" (Vyděděnec). Zde máme možnost potkat adrogynní druh (nemá jasně dané a poznatelné pohlaví, v tomto případě všichni vypadají stejně) J’naii a jejich zástupce Soren, kteří blízce spolupracují s Rikerem. Vzhledem k tomu, že J’anii nemají pohlaví a považují je za primitivní, se Soren vyptává Rikera a i dalších členů posádky právě na sexuální identitu a orientaci a jak to u nich funguje. Později přizná Rikerovi, že se vždy cítili spíš jako žena, a že J’anii považují za zločin a perverzi, když se někdo identifikuje jako nějaké pohlaví.
Soren poté začne romantický vztah s Rikerem a i se políbí na oslavě vědeckého úspěchu. Později je ale Soren zatčena, právě za to, že se identifikuje jako žena, a odsouzena k terapii. Ačkoli se ji Riker pokouší zachránit a i pro ni zajistit azyl na Enterprise, neuspěje a Soren je nucena projít "terapií", po které už není sama sebou. V podstatě výmazem osobnosti.
Epizoda byla přijata smíšeně. Mnoho lidí bylo nadšených, že Star Trek konečně udělal epizodu, která se věnovala LGBT+ problematice. Touto dobou byl už fakt, že se k tomu Star Trek ještě nedostal, doslova kontroverzní. Jiní z dané komunity ji kritizovali, protože se jim zdálo, že epizoda svým způsobem schvalovala terapii, kterou Soren prošla, a že se nezabývala touto problematikou dopodrobna. Samozřejmě zde poté byli i tací, kteří s epizodou nesouhlasili a odsuzovali ji, ale to se dá u takovýchto epizod vždy čekat. Částečný nesouhlas s epizodou přišel i ze strany tvůrců a především od Jonathana Frakese, který si přál, aby Soren a zbytek J’anii hráli mužští herci, nebo aby J’anii vypadali mnohem mužněji a celá identifikace pohlaví tak skutečně vycházela "od středu".
Černý kůň Star Treku
Zpátky k Trillům... jen změníme seriál 😉 Deep Space Nine má spoustu skvělých momentů, jen si na ně člověk občas musí počkat, a tak trochu číst mezi řádky. Což se ostatně netýká jen LGBT+ reprezentace, ale úplně všeho.
Jednou z hlavních postav je Jadzia Idaris, trillská hostitelka pro symbionta Daxe. A protože Dax již prožil mnoho životů, není se čemu divit, že Jadzia má přátele všude a někteří si ji pořád pamatují jako předchozího hostitele, Curzona Daxe. S Curzonem se například znal i kapitán Sisko, který teď neřekne Jadzii jinak, než "Old man" (v češtině "Starouši"). Mnoho epizod, které se točí kolem Jadzie, se tak točí i kolem jejích bývalých hostitelů.
První přijde hned v první řadě seriálu, kde je Jadzia v epizodě "Dax", respektive Curzon a hlavně symbiont Dax, obviněna ze zrady. Vše nakonec dopadne dobře a Jadzii se navíc podaří setkat i s bývalou Curzonovou milenkou, která byla do případu více než málo zapojena. A právě k ní prostřednictvím symbionta stále chová silné emoce, i když nejspíš ne romantické. V druhé řadě tu pak máme epizodu "Invasive Procedures" (Neplánovaná operace), kde Dax z donucení na chvíli změní hostitele na muže, Verada. Ve třetí sezóně jek pak epizoda "Facets" (Vzpomínky), kde má Jadzia prostřednictvím svých přátel možnost setkat se s minulými hostiteli. Její kolegové se sami stanou na chvíli hostiteli myslí původních hostitelů symbionta, kteří jsou stále jeho součástí. A ne vždy je to navíc muž/muž anebo žena/žena. V pozdějších sériích takovýchto epizod silně ubylo, protože se tvůrci začali více zaobívat válkou s Dominionem, a tou dobou jsme navíc již všechny postavy důvěrně znali.
Nejdůležitější epizodou byla ale v tomto ohledu 4x06 "Rejoined" (Břímě času), kde se Dax znovu setká se svou starou láskou, symbiontem Kahn. Dříve byli Torias Dax a Nilani Kahn manželé, ale poté, co Torias zemřel během incidentu a Dax byl předán dalšímu hostiteli, se kvůli pravidlům trillské společnosti nesměli Kahn a Dax vrátit k sobě jakožto partneři. Symbionti mají s každým hostitelem prožít jeho život a naučit se něco nového, ne se vracet ke starému. Navíc, pokud by se k sobě dva symbionti takto vrátili, budou z trillské společnosti vyloučeni a mimo jiné nemají záruku, že najdou dalšího hostitele.
V epizodě je Lenara Kahn členem výzkumného týmu, který přiletí na DS9, aby studovat a testoval jisté teorie ohledně červí díry. Mnoho lidí ví o vztahu Daxe s Kahn, a tak jsou Lenara s Jadziou pod neustálým dohledem členů týmu a dokonce i Lenařina bratra Bejala. V průběhu epizody se Lenara s Jadziou sbližují a dokonce zjišťují, že si rozumějí možná víc než Nilani a Torias. Jejich vztah dojde do bodu, kdy Dax přemýšlí nad vzepřením se pravidlům a prostě být s Lenarou. A ačkoli by si to obě moc přály, životy jejich symbiontů jsou pro ně důležitější a rozhodnou se jít si každá svou cestou. Epizoda končí odletem Lenary a záběrem na zdrcenou Dax, která odlétající transport sleduje z Promenády.
Epizoda byla původně plánovaná s mužským hostitelem pro symbionta Kahn, ale toto bylo změněno poté, co si scénář přečetl Ronald D. Moore, jeden z někdejších producentů Deep Space Nine, a řekl si, že by celý příběh fungoval mnohem lépe a zároveň lépe přesahoval do našeho světa, kdyby Kahn byla žena. Epizoda se navíc vůbec netočila kolem toho, že jsou obě dvě, Jadzia a Lenara, ženy, ale kolem toho, že jakožto bývalí partneři spolu již nemohou být. V epizodě byl také první polibek mezi dvěma postavami stejného pohlaví v celém Star Treku (a zároveň třetí lesbický polibek v západní televizi). Terry Farrell mnohdy říká, že toto byla jedna z jejích nejoblíbenějších epizod.
Tento díl je v podstatě průkopníkem reprezentace hned několika sexualit zároveň v čele s pansexualitou, tedy možností zamilovat se do osobnosti a duše druhého, bez ohledu na pohlaví. Dále polyamorie z hlediska souznění čtyř bytostí – na to se zde často zapomíná – a zároveň nás utvrzuje v tom, že je Jadzia Idaris, co se vztahů týče, velmi otevřená.
Kupodivu toto nebyl poslední viditelný projev odlišné sexuality v DS9. Když se posádka několikrát dostane do zrcadlového vesmíru, kde potká své "zlé" kopie, je intendantka Kira zobrazena jako bisexuál, nebo má minimálně zájem jak o muže, tak o ženy, a i to později dokáže, když políbí zrcadlovou Ezri, nebo když projeví silný zájem o Kiru z hlavního vesmíru. Později také můžeme vidět Leetu, jak odvádí Ezri k výslechu a člověk si z jejich chování může domyslet své.
(Na jednu stranu je skvělé, jak je sexualita prezentování v zrcadlovém vesmíru, a to jako další absolutně normální věc. Na druhou stranu se zde nabízí menší kritika faktu, že odlišná sexualita je takto zobrazena pouze v zrcadlovém vesmíru, který mají fanoušci mnohdy zakódovaný jako ten špatný nebo zlý vesmír, a homosexualita/bisexualita je tak pouze v tom špatném vesmíru, ale toto už je spíš věc každého, jak si to přebere, a co si z toho vyvodí.)
Trillové a zrcadlový vesmír ale nejsou našimi jedinými adepty na pořádnou reprezentaci v DS9. I když se teď přeneseme spíš do narážek, úmyslů herců a dalších šťastných náhod...
Jako první jsou samozřejmě na řadě měňavci neboli Tvůrci/Zakladatelé. Tato rasa má možnost měnit svůj vzhled jakkoli se jim zachce, nemají pevnou tělesnou schránku a ve své originální podobě vypadají tak trochu jako světle oranžová tekutá hmota. Nemají nijak rozlišené pohlaví – nehraje pro ně roli – a žijí v takzvaném Velkém článku, kde se navzájem mísí a sdílejí své myšlenky a vzpomínky. V seriálu se samozřejmě setkáme s Odem (jednou z hlavních postav), který ale ve Velké linii nevyrůstal a svůj vzhled a osobnost zakládá spíše na lidech kolem něj. Dalšími jsou potom Laas, se kterým se setkáme v epizodě 7x14 "Chimera" – které se mimo jiné silně věnuje reakci společnosti na odlišné jedince, kteří dávají svou odlišnost najevo – a vůdkyně Zakladatelů, která slouží jako jedna z hlavních záporných postav seriálu.
Ačkoli nemají Zakladatelé pohlaví, většina z těch, které potkáme, upravila svůj vzhled podle Oda. Dostaneme tak proto vůdkyni Zakladatelů, která působí velmi žensky. Samozřejmě všechny tyto věci jsou způsobené samotnými herci, maskéry a tvůrci, které nejspíš nikdy nenapadlo, že by se druh neurčité tekutiny mohl prezentovat jako bezpohlavní, a místo toho upravovali jejich vzhledy na základě herců. Na čemž není nic špatného. (Jen tak mimochodem, poklona Solome Jens (vůdkyně Zakladatelů) a Renému Auberjonoisovi (Odo) za vynikající herecké výkony, a to i pod tolika vrstvami makeupu.)
U DS9 zůstaneme i u naší poslední postavy, kterou není nikdo jiný, než všemi milovaný prostý a jednoduchý krejčí Cardassian Garak. Zde všem, kteří mají oči (a minimálně se dívali na seriál v originálním znění, nevím jak to vyšlo v českém dabingu) je jasné, že v úplně první scéně má Garak očividný zájem o doktora Bashira. Andy Robinson, který Garaka hrál, také mnohokrát řekl, že Garaka hrál jako někoho, kdo nemá jasně danou sexualitu, nemá preference pro ženy, muže nebo jiné, a je mu to tak trochu jedno. Garaka označil za bisexuála, později za pansexuaála, pořád ale platí, že je postavou, pro kterou není pohlaví problém. Robinson si také, během doby, kdy hrál Garaka, veld deník, kam si psal různé poznámky o své postavě. Z tohoto deníku později vznikla kniha A Stich in Time, kde můžeme zjistit, že Garak měl vztahy jak s ženami tak muži.
Alexander Siddig (doktor Bashir) si byl navíc také vědom této malé hry a záměrně s Robinsonem hráli společné scény s jistým nádechem. Tato chemie mezi postavami navíc lidem neunikla a Garashir je pořád nejoblíbenější 'ship' celé DS9. Problémem ale bylo, že si tohoto všimli i tvůrci a především vedení Star Treku v podobe Ricka Bermana, kterému se to vůbec nelíbilo. Proto také od páté sezóny nemají Garak a Bashir tolik společných scén a tvůrci se pokusili dát Garaka do vztahu se Ziyal, Cardassiansko-Bajoranskou míšenkou, navíc velmi mladou (v době seriálu bylo Ziyal přibližně 18 let, určovat věky postav je někdy velmi problematické). Tento vztah vypadá mnohem víc jako vztah mentora a žačky, která je do něj tak trochu zakoukaná, než láska mezi pořád téměř puberťačkou a postarším mužem. Toto samozřejmě neznamená, že Garak Ziyal neměl rád. Naopak, byla jedna z jeho nejbližších přátel na DS9, ale co se týče vztahu, ať vypadá na obrazovkách jakkoli, rozhodně ho nemůžeme brát za romantický.
Na druhou stranu, vztah mezi Garakem a doktorem Bashirem byl natolik oblíbený jak fanoušky, tak samotnými herci, že spolu během lockdownu v roce 2020 sehráli menší hru/představení na základě fanouškovských textů jménem Little Achievements, kde jsou Garak a doktor Bashir manželé. Celý záznam je dostupný zde na YouTube. Doporučuji shlédnout, je to opravdu skvěle napsaná hra, která kombinuje jak herce, tak fanoušky, kteří k tvorbě této hry velmi přispěli a bez kterých by nikdy nevznikla.
Ticho po pěšině
S konce DS9 ale přišel i konec pokusů o nějakou aktivní reprezentaci LGBT+ komunity a její problematiky. Nutno však dodat, jak jsem již dřív zmínila, že DS9 byl unikátní tím, že si ho vedoucí Star Treku moc nevšímali a epizody se tak mohly zabývat téměř vším možným. Aspoň tak dlouho, dokud to byly epizody vhodné pro celé rodiny.
Voyager a později Enterprise ale takové štěstí neměli. Voyager se stal vlajkovou lodí Star Treku a Enterprise byl seriál, který běžel sám. Ani jeden ze seriálů se tak nemohl dočkat LGBT+ reprezentace či zmínky, a to i přes to, že o ně byl zájem ze strany fanoušků i herců samotných. Dohled vedení a Ricka Bermana byl nekompromisní.
Samozřejmě se našlo pár epizod, ale ty spíš o LGBT+ tématiku akorát zaškobrtnou a použijí to k zápletce. Ve Voyageru například " Body and Soul" (7x07 "Tělo a duše"), kde je Doktor nucen žít se Sedmou v jejím těle. V Enterprise pak "Unexpected" (1x05 "Nečekaná setkání"), kde se Trip stane hostitelem pro embryo mimozemského druhu.
Poslední epizodou, kterou zmíním, je "Stigma", rovněž z Enterprise, kde se dovíme, že je T’Pol nakažena Pa’narovým syndromem (nakažena byla donuceným splynutím myslím v předchozích epizodách). Zobrazení Pa’narova syndromu a reakce a vztahu Vulkánců k němu a k samotné T’Pol je velmi podobná reakcím lidí na HIV. Epizoda samotná měla být alegorií a byla součástí kampaně Viacomu (společnost vlastnící Paramount a Star Trek), která měla šířit osvětu o HIV.
O HIV jsem už povídala výše, a to přesněji ve spojení s nezrealizovanou epizodou "Blood and Fire" v TNG. HIV je i dnes bohužel velkým problémem, se kterým se potýkají především africké země a Rusko, ale už paradoxně není velkým tématem.
Nový věk aneb To vám to trvalo
První oficiální otevřenou gay postavou ve Star Treku byl až v roce 2016 Hikaru Sulu ve Star Treku Beyond, a to na počest George Takeiho, herce původního Sulua, který je již dlouho otevřeně gay. Přibližně padesát let po vytvoření samotného Star Treku. Samozřejmě, Star Trek se věnoval i jiným věcem, ale i tak je to poněkud překvapivé. Samotný J. J. Abrams, který režíroval první a druhý film v Kelvinovské časové osy, se divil, že Star Trek do té doby neměl ani jednu jasně definovanou gay postavu.
Od té doby se to ale začalo lepšit. V Discovery jsme dostali manžele Paula Stametse a Hugha Culberta (hráni gay herci Anthonym Rappem a Wilsonem Cruzem), minimálně bisexuální císařovnu Georgiou ze zrcadlového vesmíru a ve třetí řadě jsme se setkali se symbiontem Tal, jehož hostiteli byli trans Trill Grey a poté pozemšťan Adira, kteří se identifikují jako they/them, ani žena ani muž (špatně se to překládá do češtiny, věřte, že jsem se snažila). Z vedlejších postav je to potom inženýrka Jett Reno (hraná lesbou Tig Notaro), jež zmíní, že měla manželku, která umřela během války.
V Picardovi jsme pak ve finále první řady mohli vidět Raffi a Sedmou, jak se na sebe zamilovaně dívají a drží se při tom za ruce, no a v Lower Decks máme Beckett Mariner, která byla v druhé řadě nově potvrzena za bisexuálku.
Navíc se i změnil přístup tvůrců k samotným postavám a LGBT+ komunitě. Všechny postavy mají své místo v příběhu, jsou důležité, propracované a jejich příběhy se netočí kolem toho, jakou mají sexualitu nebo gender, a tvůrci z toho nedělají nějaké haló, “podívejte se, my už máme taky gay postavy, to jsme skvělí”. Nebo aspoň ne tak moc, jako z toho dělají haló někteří fanoušci, kterým najednou z ničeho nic vadí, že je Star Trek je rozmanitý, a informační weby, které akorát potřebují, aby si lidé jejich příspěvky otevřeli co nejvíc krát a tím pádem také co nejvíc krát shlédli reklamy, jež je živí.
Závěr
Co říct na závěr? Asi jen to, že Star Trek není dokonalý, ale díky tomu, co je zač, má mnoho možností se nadále vyvíjet, a i když v minulosti napáchal všelicos, může to také napravit. Ke kormidlu se postupně dostávají noví lidé s novými perspektivami, nápady a zkušenostmi a mají tak možnost pokračovat v nádherné tradici a přinést do ní něco nového, co tam ještě nebylo. Samozřejmě že to bude chvilku trvat, a ne všechno, co se dnes vytvoří, bude pětihvězdičkové kvality, nicméně si musíme přiznat, že ani klasické epizody Star Treku nikdy nebyly všechny dokonalé (a na mnohé z nich dokonce rádi zapomínáme 😉 ).
Diskuse k článku
Super článek.
Já bych se jen zastal Ricka Bermana. On byl prostě muž narozený v určité době nebo spíš normální studiový producent. Když se spekulovalo, že v epizodě s Datovou dcerou na pozadí ve scéně v Přední desítce bude polibek dvou mužů, přišel na plac ještě vyšší exekutivec Paramontu pro případ, že by to Berman nechal projít a aby dohlédl, že to nikdo nezkusí na pozadí udělat z vlastní iniciativy. Takže kdyby byl Berman „tolerantnější“, utnul by to někdo nad ním.
Je těžké se zastávat Bermana, který byl dosazen studiem coby cenzor/vykonavatel vůle předsednictva 😉 Že tuhle svou prvotní roli později trošku přerostl mu slouží ke cti, ale TNG éra je o řád sterilnější právě díky němu.
Proč spojovat Star Trek a LGBT? Největší problém s LGBT má paradoxně samo LGBT a prostor, který v této pohnuté době dostává v médiích. Neustálá snaha tlačit ostatním přímo před xicht „podívejte, jsme jiní.“ Nepovažuji se za homofoba a respektuji právo na sebeurčení, ale kontaminovat tím každý aspekt kultury, to už je příliš. Články tohoto typu tomu velmi napomáhají…
Největší problém s LGBT+ má samozřejmě většinová společnost, která jim dodnes nebyla schopna přiznat rovná práva. A Star Trek byl, je a doufejme i nadále bude sociálním zrcadlem.
Skvělý článek!
Děkuji za připomínku toho, že jsme ve Star Treku vždy byli a vždy budeme.
♥
Rovná práva jako manželství? To je spojení muže a ženy, nikoliv muže a muže nebo ženy a ženy. Právo osvojit a vychovávat dítě? Chceme opravdu chcát proti přírodě? Opět, dítě splodí jen muž se ženou. Ne muž s mužem a ne žena se ženou. Právo dědit v rámci registrovaného partnerství by samozřejmě mělo být, o tom žádná. Většinové společnosti, té zdravější části, jsou LGBT naprosto jedno. Lidé jsou však otrávení z toho, jak tato menšina má potřebu na sebe neustále upozorňovat… Alberte, kolik máš děti?
Dvě, děkuji za optání 😀 Ne-heterosexuální vztahy a vazby jsou samozřejmě přírodní záležitostí a dějí se u každého druhu na planetě odnepaměti. Že je to „špatně“ nám vnucují náboženství posledních 2000 let, předtím to nikdo moc nehrotil – viz starověké Řecko. Manželství je právní úprava soužití páru. Biologičtí rodiče v něm vůbec žít nemusí a jestli je člověk dobrý rodič, nebo ne, rozhodně neurčuje orientace nebo sexualita. Viz třeba zde: https://www.instagram.com/dvatatove/ . Problém je čistě v právní úpravě, která nejen nedovoluje osvojení dětí, ale zároveň odebírá dítě v případě úmrtí bilogického rodiče – partner na něj nemá právo, přestože ho XY let vychovává. Pak tam jsou samozřejmě i podružnosti typu dědění, ale nejhorší je ta nesystémová strašnost ohledně dětí, která uvrhá do deprese mnoho a mnoho lidí, včetně právě těch dětí. Příšernou právní úpravu máme v případě změn pohlaví, kde jsme mezi posledními pěti zeměmi na světě, že přeměna znamená automatickou sterilizaci. Všechno toto je potřeba změnit. Takže dokud nebude platit, že člověk je člověk, tak zatněte zuby – bude se na to upozorňovat 😉
Ano, viz starověké Řecko a třeba také Řím. Obě tyto „říše“ mají stejný společný znak – dekadenci ve svém závěru. Cítíš se opravdu v pozici, abys „napravoval“ vývoj, který se za dva tisíce let udál? To by bylo hodně nabubřelé. Ta právní úprava tak, jak je nyní, rozhodně není dokonalá. Ale zkoušet ohýbat tradiční model rodiny je zkrátka zvrhlost. Rodina = máma, táta a potomstvo. Nic jiného příroda neumožnila. Zde je potřeba zatnout zuby a srovnat se s tímto faktem 😉 Změna pohlaví je další znak dekadence naší doby. Ukázka toho, jak moc jsme dospěli dobodu naprosté rozežranosti. Chápu, asi budeš jeden z těch architektů progresivistické budoucnosti, ve které tradiční hodnoty nemají žádný význam. Dost jsme odbočili, ale stojím si za tím, že kontaminovat tím třeba Star Trek je naprosto zbytečné, byť v dnešním zábavním průmyslu trendy a vlastně nutnost…
Aha, vy jste jeden z těch, co žijí v dogmatickém bludu, že jiná orientace či sexualita je trend 🙂 Není. Oboje je určeno biologicky už během těhotenství. Náprava středověku je samozřejmě nutnost a usilovně na tom pracuje posledních 10 generací. Já jen nechápu, proč sledujete Star Trek, ve kterém je vykreslena utopistická budoucnost, kde je vše věcí volby. Včetně tedy změny pohlaví, kterou doktor Bashir provedl prakticky ambulantně 😉
Okey tak znovu, rodina = máma, táta a potomstvo. Když zakomponujete mezi rodiče jedince stejného pohlavi, nemohou splodit potomstvo, tedy nebudou dále pokračovat. Toto je demagogický blud? Opravdu chcete poroučet přírodě a násilně měnit přirozený chod věcí? Bez těch heterosexuálních rodičů byste zde nebyl, stejně tak nikdo z LGBT.
Když LGBT+ získají rovná práva, tak tradiční heterosexuálové přestanou plodit a mít rodiny, nebo co? Vždyť tu nikdo nebojuje o něco na úkor existujícího.
Rovná práva na základě čeho? Zhýčkanosti, mediálního humbuku nebo z naprosto jiného, pofidérního důvodu? Právo dědit, jak jsem psal výše, dává smysl. Právo na osvojení dítěte a jeho výchovu nikoliv. Je to proti přírodě. Máte snad pocit, že jsou LGBT upírána jiná, základní práva? Boj pro boj…
Takže je podle vás lepší nechat opuštěné děti v dětských domovech a skupině lidí upírat práva, protože jim podle vás příroda „způsobila defekt“. To je nejen zpátečnické, ale taky pěkně hnusné. Tím za sebe končím toto vlákno.
Podsouváte mi něco, co jsem nenapsal. Opuštěné děti ať si dále osvojují hetero páry. Dítě má mít zdravé vzory.
Problémem této doby je, že si někdo usmyslí, že má mít na něco právo. Např. Arabové ve Francii a jejich snaha o halal jídlo ve školách. V bledě modrém, princip stejný.