Pomocí filozofie Star Treku, Masarykovy vize pro českou společnost, pojetí demokracie podle Erazima Koháka a myšlenek dalších autorů bych chtěla dosáhnout snad určitého osvěžení tématu multikulturního pohledu na svět, který považuji za součást vnímání a zejména respektování jinakosti.
Proč máme takový strach
„Nejlepší cesta, jak poznat sami sebe, je poznat druhé. – The best way to know yourself is to know others.“
Kapitánka Phillipa Georgiou; Star Trek: Discovery, epizoda "The Butcher's Knife Care Not for the Lamb's Cry"
Polský sociolog Zygmunt Bauman vysvětluje, že strach z neznámého má svůj původ v naší vlastní nejistotě. Člověk přežívá díky učení se nabytých zkušeností. Vytvořením institucí, pravidel, tradic, rituálů aj. se snažíme udělat ze světa předvídatelnější místo. Jinými slovy, usilujeme o to, jak redukovat pravděpodobnost situací, ve kterých se může stát naprosto cokoli. Snižování nejistoty je důležitou součástí mechanismu, jehož úkolem je zajištění (alespoň minimálního) pocitu bezpečí. Narušení této snahy o řád je vnímáno negativně.
Erich Fromm identifikuje zdroj strachu z jinakosti jako strach ze ztráty identity. Setkání s jinou kulturou, politickým přesvědčením nebo jiným žebříčkem životních priorit se může stát potenciálním ohrožením našeho světa. A nemusí to být nutně ohrožení skutečné. Může jít o hrozbu pro sebepojetí nás samých, představy o světě nebo přesvědčení o vlastním správném způsobu jednání. Střet s jinakostí nás může donutit o sobě pochybovat a v konečné fázi můžeme mít pocit, že ztrácíme kousek osobnosti. Fromm varuje před identifikací nás samých s nějakou částí naší identity a přílišným lpěním na určitém segmentu naší osobnosti nebo života. Na čem lpíme my?
Hvězdná flotila a její mise
„Předsudky, které máme vůči druhým lidem, zmizí, když ty druhé poznáme. – The prejudices people feel about each other disappear when they get to know each other.“
Kapitán James T. Kirk; Původní seriál, epizoda "Elaan of Troyius"
Možná se ptáte, co má Star Trek společného se skautingem. Jsem přesvědčena, že to není pouze počáteční písmeno, ale onen zápas o lidství, který protkává nejen příběhy hrdinů seriálu, ale i hodnotový systém skautské výchovy.
Pro uvedení do kontextu si krátce povězme něco o Star Treku. Jde o americký sci-fi seriál, jehož pilotní díl byl uveden už v roce 1966. Jeho tvůrce Gene Roddenberry, seriál koncipoval jako sledování příběhu posádky hvězdné lodi organizace nazývané Hvězdná flotila, která jakožto součást aliance různých ras z jiných planet prozkoumává neznámý vesmír. Země v seriálu vystupuje jako jeden národ – lidstvo. Posádka je tvořena mezinárodním i meziplanetárním složením. Afroamerická herečka představující důstojnici hvězdné lodi Nyotu Uhuru (svahilsky hvězda svobody) se dokonce stala vzorem pro černošskou komunitu v době právě probíhající rasové segregace. Angažmá v seriálu chtěla z osobních důvodů ukončit, ale po rozhovoru s Martinem Lutherem Kingem se rozhodla v roli pokračovat a podpořit tím boj za rovnoprávnost.
Seriál reflektuje i další témata lidských práv a rovnosti ve společnosti. V seriálu se tak objevují ženy v roli kapitána lodě nebo homosexuální muži jakožto členové posádky lodi.
Autoři Star Treku se snaží ukázat, že i přes rozdílnosti je možné spolupracovat, navzájem si pomáhat a také se podílet na rozšiřování nejen vědeckého poznání. Pro mnoho lidí se jedná pouze o utopickou představu. Jak to souvisí se skautingem? Zakladatel skautingu, mimo jiné veden svojí vírou v poselství evangelia Ježíše Krista, byl přesvědčen, že vychovávat mládež ke všeobecnému bratrství (a sesterství) pomůže udržet ve světě mír a povede k hodnotové proměně celé společnosti. Pro něho se nejednalo o utopii, nýbrž o víru v lepší svět.
Dokončení eseje najdete na stránkách časopisu Skauting a můžete si ji přečíst zde.
Publikováno s laskavým svolením autorky a časopisu Skauting.
