Sedmatřicátníci aneb Ayalův velký výsadek

Vážení čtenáři, vítejte do druhé řady Star Treku: Voyager, ve které se vrací všechny vaše oblíbené postavy... což je v tuhle chvíli už asi jenom Ayala. Tato epizoda měla být původně dvoudíl a naštěstí nakonec nebyla, protože na to nevyzbyly peníze. Anebo snad naneštěstí? Tvůrci také mohli mít velkolepé plány, o které jsme přišli. Ať už to ale bylo jakkoli, skutečností zůstává, že původně mělo jít o finále první řady, a že ačkoli oba pracovali na Nové generaci i Voyageru, je to jediná epizoda, kterou napsali Jeri Taylor a Brannon Braga společně... no a spokojený s ní byl nakonec jenom Rick Berman.

Když už jsme u té spokojenosti... Jak jste si již možná všimli, vždycky ráda přihodím nějaký ten drb ze zákulisí. Do produkčního týmu druhé řady se po přestávce vrátil i Michael Piller. A ke svému rozčarování zjistil, že více méně vyčerpaný kreativní tým (který měl v tu chvíli kromě první řady Voyageru za sebou Novou generaci, částečně Hluboký vesmír 9 a Generations) vzal všechny ty náměty na epizody, které dříve "spadly pod stůl" jako příliš slabé, a vyplnil jím druhou řadu. Budiž vám tedy naznačeno, že to... nebude dobrý.

Ačkoli by se z názvu epizody mohlo zdát, že se jedná o příběh pojednávající o skupině důstojníků nastupujícího středního věku, skutečnost je o něco podivnější. Ale o tom více už v samotném obsahu epizody. Mimochodem, nikdo vlastně neví, kolik je Janewayové, ale pokud bychom operovali s informacemi z knih Jeri Taylor, že je přibližně stejně stará jako Will Riker, znamenalo by to, že se narodila v 2335 a tudíž jí je v této epizodě je třicet šest let. (o jeden rok to nedala) A pokud budeme vycházet z Chakotayova náhrobku v úplně poslední epizodě, tak jemu je 42 a zná tedy odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec!

Posádka najde ve vesmíru stopy rzi... a záhy zjistí, že pochází z automobilu, který si jen tak vlaje kvadrantem Delta. Vezmou ho tedy na palubu, kde se ho Tom Paris, znalec automobilů 20. století, rozhodne nastartovat, protože „jestlipak je baterie stále nabitá“. A úspěšně. Nemám slov na popis, jak moc mě to rozčílilo. Poslouchejte, jako já jsem nikdy Ford neměla – vím jen, že se říká, že se vlastníci Fordu pravidelně potkávají v autorizovaném servisu při vyzvedávání náhradního vozidla. Ale mám v pořadí už druhého škodéra. A jak můj škodér Fabia 1999, tak můj škodér Fabia 2007, když nějakou dobu stojí, už je nenastartuju, protože se baterie vybila. Přičemž Fabii 1999 byl leckdy problém nastartovat v zimě. Tvůrci Voyageru mi však chtějí tvrdit, že si posádka jen tak vyzvedne Forda z roku 1936, který cca 450 let strávil ve vesmíru, kde je teplota -270°C a přenesou ho na loď s teplotou dejme tomu 20°C a nejen, že ona extrémně nízká teplota, ani její změna, vůz nepoškodila, ale baterie se nevybila a lze jí nastartovat? Jako tohle je opravdu chvíle, kdy mám sto chutí tuhle naprostou kravinu vypnout.

Mimochodem, je to poprvé od pilotu, co Ayala opustil můstek. Tom se rozhodne pustit si rádio a zachytí SOS signál. No a než se nadějeme, už je loď u třetí planety třídy L soustavy poblíž. A protože se kvůli rušení nedá použít transportér a s raketoplánem by místní turbulence pěkně zatočily, rozhodne se Janewayová s lodí přistát. Přistát, přistát! Ne ji nabořit do lesa jako nejmenovaná poradkyně při pokusu o rekord ve zpracování nejrozsáhlejší plochy zahradní architektury za minutu. Tudíž se nám naskytne triková sekvence Voyageru přistávajícího u skály, která bude v nezměněné podobě použitá minimálně ve dvou dalších epizodách.

Samozřejmě je vyslán výsadek vše prozkoumat. Jak si pamatujete, už jsem psala, že Janewayová má skvělý zvyk poslat na výsadek prvního důstojníka s druhým důstojníkem. Tentokrát to ovšem nabere grády, protože výsadek tvoří Janewayová, Chakotay, Tuvok a Kim. Ano, Tom s B'Elannou a Ayalou mají super příležitost strčit klíčky do zapalování a vyhlásit svobodu. Samozřejmě to neudělají, ale stále si myslím, že to zajisté porušuje některý z protokolů Hvězdné flotily. Výsadek se rozdělí na dvě části a zatímco Janewayová s Tuvokem a Kimem objeví malé letadlo, Chakotay s jedním dalším členem posádky narazí na jeskyni, kam se nechce vydat jen ve dvou. Vůbec se mu nedivím, v tomhle kvadrantu lidé při vstupu do jeskyně pravidelně přicházejí o různé části těla. Janewayová souhlasí a mají na ni počkat (asi na svých plicích nelpí).

Výprava do útrob jeskyně se skládá z Janewayové, Chakotaye, B'Elanny, Ayaly, který je venku poprvé a vypadá nervózně, a ještě jedné členky posádky ve žlutém. V jeskyni najdou osm pozemšťanů v kryogenických kójích... Jeden z nich je... Amelie Earhartová!

Janewayová uspořádá schůzi/poradu/team meeting (vyberte si dle svého politického zaměření a stupně jazykového purismu), kde vysvětlí, kdo byla Amelia Earhart a jak zmizela. Otázku „kdo to je“ jako první položí Harry, ostatní to tedy buď vědí, anebo je jim to buřt. Mnohem víc by je totiž zajímalo, proč sakra kohokoli napadne vzít tlupu pozemšťanů a zavléct je do kvadrantu Delta. Kapitán k tomu v podstatě přistoupí způsobem „tak sakra hackněte ten počítač a rozmrazíme je“. Co kdyby totiž náhodou věděli, jak a proč se sem dostali a mohl by to Voyager použít k návratu domů. Janewayová všem připomene, aby si oprášili znalosti „ancient Earth“, neboť je čeká setkání s dějinami. Jistě vás napadlo, proč jsem to ocitovala v angličtině. Je to proto, že jsem z použití výrazu 'ancient' v tomto případě zcela perplex. 'Ancient' totiž znamená starověký, starodávný, starobylý, antický, prastarý, odvěkký. Je to obvykle výraz, který se používá pro antické Řecko, Řím, Egypt nebo Jeruzalém. Nikdo by ho nikdy nepoužil pro tři sta let vzdálenou minulost a rozhodně bych si pod výrazem „starověká Země“ nepředstavila například bitvu na Bílé hoře nebo vládu Marie Terezie. Jestli tedy máme v posádce někoho absolutně nevědomého zvyklostí, potom by se také mohl ukázat na výsadku oděn do tógy či stoly.

Posádka tedy oživí paní ve špatné paruce, ehm, pardon, Amelii Earhartovou, a dále japonského důstojníka, černého farmáře, Eugena Tackleberryho a pár členů komparzu, kteří nic neřeknou, ale určitě jim už někdy vybuchla konzole do obličeje. Janewayová jim vysvětlí, že si všichni rozumí proto, že mají komunikátory, ale rozumět neznamená chápat. Tudíž Tackleberry se rozhodne vyřešit vše po svém a jako vždy, vytáhne bouchačku.

Výsadek se tedy ocitne v zajetí a kapitán se alespoň pokouší nějak ukecat Amelii, aby jí věřila, což je na Akademii známé jako "Kirkův manévr". Je to ovšem taková ta situace, kdy je mi v té epizodě trapně za všechny, takže do toho nechci dále zabředávat. Mezitím na povrchu planety Chakotaye s Tuvokem a Ayalou začnou odstřelovat zahalené bytosti. Podaří se jim zastřelit Tackleberryho, který se zrovna s ostatními také vydal na procházku. Potom vše, zcela trapně pro nepřátele, Janewayová obejde z druhé strany a sama zajme dvě zahalené bytosti, které se neobtěžovaly si hlídat záda, a ve velkém odhalení zjistí, že jsou to lidé! Ano, máme tu pozemšťany v kvadrantu Delta!

Doktor samozřejmě zachrání Tackleberryho, který v domnění, že umírá, vyzná Amelii lásku. Lidi, takový věci nedělejte. Nikdy. Pokud totiž opravdu umíráte, co si z toho ten člověk odnese kromě traumatu? No a když to přežijete, akorát se to potom zoufale pokusíte zakecat, což jaksi úplně nejde. Některé věci je lepší si odnést do hrobu.

Místní samozřejmě podají stížnost, že jim Janewayová a spol. ukradli jejich vzácné „sedmatřicátníky“ a vypnuli jimi pečlivě udržovaný posvátný signál. Vysvětlí také, že se jedná o jejich předky, které sem zavlekla rasa Briori, aby si z nich vyrobila otroky, ale lidé se vzbouřili, Briori vyhnali a nyní jich tam žije téměř 100.000, přičemž se Briori už nikdy nevrátili. Teď si tedy místní pozemšťané žijí ve třech nádherných městech jen osmdesát kiláků od jeskyně (nebojte se, neukážou nám je... a navíc, podle celkového počtu obyvatel, se jedná o Kolín, Příbram a Cheb... a kdo potřebuje vidět Kolín, Příbram a Cheb). Otázkou je, proč tahat otroky přes půl Galaxie. Jediné možné řešení je, že je to dost daleko na to, aby unikli trestnímu stíhání (něco jako unášet černochy z jejich domovů a vozit je přes oceán…). Ještě více by mě zajímala ta logistika, jak se jim podařilo přepravit tolik lidí přes půl Galaxie tak, aby se to vyplatilo. Leda že by tam někde ve městě postávala…

No a potom už to jde ráz na ráz: Janewayová Amelii nabídne, ať letí s nima (protože ví, že pokud tohle hodí do deníku, budou ji na velitelství podezřívat z přílišného nadužívání akůny), místní jim zase nabídnou, že můžou zůstat, takže Janewayová řekne, že kdo chce zůstat, má se hlásit ve tři ve skladišti, kde si Chakotay myslí, že tam najde Jarvina (neviděli jsme ho od "Paralaxy", kdy se Seskou Chakotayovi vyjádřili podporu, kdyby někdy chtěl převzít kontrolu nad lodí), který prý má velké potíže přizpůsobit se životu na lodi Hvězdné flotily (v tom případě jak to, že minulý týden nebyl na mučení u Tuvoka?), navíc má holku v oddělení kvantové mechaniky a nejspíš by se mohli chtít přefázovat do Chebu. Janewayová si myslí, že by tam mohla najít Baxtera, protože má smysl pro dobrodružství. Anebo prostě jen chce, aby přestal okupovat tělocvičnu... i když, představa Janewayové v tělocvičně přijde příliš absurdní i mně. Skladiště je samozřejmě zcela prázdné, takže je Katka dojatá jako babka u svatby ve finále argentinské telenovely, a potom už Voyager zvedne svoje kuří nožky a vydá se směrem ke kvadrantu Alfa.

Obvykle v tuto chvíli už následuje jen celkové hodnocení, ale musím zmínit, že mě velmi zaujal komparzista "skandinávský rybář", jehož výrazy v tváři předčily herecký výkon Sharon Lawrence. Takže jsem se rozhodla podívat, kdo to je a jestli ještě v něčem hrál. No, nemá ani IMDB stránku, ale můžete si u něj v Los Angeles objednat limuzínu nebo prohlídku města.

Celkové hodnocení:

2/5

... protože nápad sice dobrý, ale provedení horší a paruka Amelie Earhartové mě bude strašit ve snech!