Je zde další týden a společně s ním další epizoda Star Treku: Voyager, v pořadí již šestá. Prozatím by se dalo říct, že má celý seriál docela našlápnuto... tedy na rozdíl od lodi, která tráví většinu času v impulzním pohonu.
Ano, Voyager je na cestě už pár týdnů a opět impulzem, protože B'Elanna rekalibruje jádro. Kapitán se prochází po lodi a uvažuje, jestli by s posádkou neměla začít více kamarádit. Začne tím, že se pokusí o nenucený rozhovor s Tomem a Harrym na téma: „Jak vám chutná Neelixova gurmánská kuchyně?“ A jak to tak s nenucenými rozhovory bývá...
Katastrofou kapitánovy snídaně, a potažmo celé cesty kvadrantem Delta, je akutní nedostatek kávy. A tak začíná Kathrynina honba za novými planetami, novými formami života a novými civilizacemi, protože alespoň na jedné z nich už určitě musel otevřít frančízu Starbucks.
Loď vyrazí k blízké mlhovině, protože průzkum takové mlhoviny, namísto cesty nejvyšším warpem domů, všem jistě zvedne náladu. Alespoň podle kapitána. Navíc existuje možnost, že by v ní mohla být káva! Chakotayův následný odborný názor víceméně zní: „Lepší než drátem do oka.“
Janewayová smutní, že s sebou na misi nevzali psychiatra. Chakotay se toho chytí a doporučí následovat tradice jeho lidu – drogy. Jako řešení alternativní medicíny navrhuje se do „jiného stavu mysli“ úvést technologicky a z problémů se vypovídat imaginárnímu zvířátku. Janewayové to zní jako báječný nápad 😉
Problém celé mlhovinové zápletky spočívá ve dvou věcech. Za prvé je natolik generická, že by se mohlo jednat o jakoukoli epizodu libovolné řady Nové Generace, a probíhala by stejně. A za druhé, poměrně brzy po Parallaxu připomíná Paralaxu.
Další problematickou částí je Neelixovo chování, absolutně nekonzistentní s tím, jak se choval dosud. Jak víme, nacpal se na kdejaký výsadek, i když ho to stálo plíce, nacpal se na schůzi vyšších důstojníků, vařil pro posádku, neschoval pro kapitána žádnou kávu a obecně vyhledával nebezpečí. Jeho náhlé „Kes, podívej do jakého průšvihu nás zase zatáhla!“ (což není redakční přiklášelení, ale dialog z epizody) tedy působí dost z ničeho nic a jeho postava tím ztrácí na dosavadním charakteru.
Harry tvrdí, že si pamatuje pobyt v maminčině lůně. Jedna z nejhorší hlášek celého seriálu! Tom zjistil, že na rozdíl od pobytu ve vězení má na Voyageru holopalubu a může tak 70 let strávit v simulaci francouzského pajz... chezu, kde strávil druhý semestr na Akademii. První pomoc? Nepamatuje se. Kvantová mechanika? Za D mínus. Kulečník a oplzlé vtipy? Na jedničku 😉
Doktor kápl na skutečnou misi Voyageru v kvadrantu Delta – nebo se z něj stal konspirační teoretik, když si „uvědomil“, že loď cestu domů jen předstírá a namísto toho prozkoumává každý milimetr krychlový vesmíru, na který narazí. Protože... proč by ne?
Samozřejmě je nejvyšší čas, aby se kapitán seznámila se svým imaginárním zvířátkem. Setkává se tedy se svou ještěrkou. Zaměření scénáristů na ještěrky, mloky a podobné bude diváky jistě strašit ještě za dalších dvacet pět let. Více si o tom řekneme ve druhé řadě.
Chakotay tvrdí, že jeho indiánský pytlík ještě nikdy nikomu neukázal. (Ne, tady nejde o oplzlý vtip, ale o překlad.) Doslova o dvě minuty později vejde B'Elanna, okamžitě je jí zcela jasné, o co jde, a ještě zmíní, že se své zvíře pokusila zabít. Protože... je nekontrolovatelně impulzivní Klingonka s latinskou krví, kterou bez problémů přijali na Akademii?
B'Elanna jim prozradí, že mlhovina není mlhovina, ale živý organismus, kterému neprospělo, když jím prolétla federační loď třídy Intrepid, která ještě cestou mimoděk pálila z fázerů. Takže se vrací ji opravit/uzdravit. Neelix z toho není šťastný. Chce si vzít svou loď a počkat venku. Dozví se, že pokud se mu to nelíbí, může si vzít tu svou hromadu šrotu a až bude po všem, diskrétně odletět. Byla to šance! Ale tlačítko resetu charakteru je mocné...
Během pokusu o uzdravení mlhoviny dojde k poruše inerciálních tlumičů. Ve výsledku je ohlášeno čtrnáct zranění, žádná vážná. A to včetně toho frajera, který přeletěl zábradlí ve vyšším patře strojovny a letěl deset metrů po hlavě dolů? Tak ten měl tedy víc štěstí než rozumu.
Neelix se rozhodl, že se stane důstojníkem pro morálku, jehož rolí je nosit ostatním jednohubky? Cože?! Každopádně konec problému se už blíží – loď míří k „ráně“ „krevním řečištěm“ a nikdo neměl tu slušnost vypnout Doktora, který tak získal dost času na to, aby vymyslel, jak se tento týden odehraje deus ex machina 😉
Janewayová s Parisem proberou své preference domácích mazlíčků, nejspíše do budoucna, a potom se už vydají zašít díru v mlhovině, ve které nakonec žádná káva nebyla. Namísto toho vyplýtvali dvacet procent energetických rezerv. A to se vyplatí!
Harry si stále myslí, že by se kapitán měla přeci jen socializovat i s někým jiným, než imaginární ještěrkou. V Tomově oplzlém tmavém baru se Kathryn překvapivě líbí, stejně jako Jean-Lucovi v podobných podnicích jeho mladistvý let, kdy ještě měl srdce, takže kdo ví, kde svá akademická léta trávila ona.
B'Elanně už tolik ne. Janewayová všechny vytrolí předstíráním, že neumí kulečník, načež Toma úplně vydrtí, a za recitace „Ach-oči-moje“ se Voyager vydává vstříc planetě, o které Neelix slíbil, že na ní určitě bude káva ♥
Celkové hodnocení:
3/5
....protože scény, které se přímo netýkaly generické zápletky s mlhovinou, byly poměrně zábavné.
Diskuse k článku
Díky za další skvělý průlet epizodou, vždy mi vykouzlí úsměv na tváři 🙂