Opět jsme tu se svými hodnoceními dva, tedy já a Pike, a přinášíme fantastický závěr toho možná nejpodceňovanějšího seriálu v dějinách televize, bez jehož masové propagace 'serializace' bychom se dnes dost možná dívali na úplně jiné seriály a téměř určitě bychom neměli něco, jako je Hra o trůny. Samozřejmě tu máme Babylon 5, který v tomto také odvedl obří kus práce, ale ten přecijen sledovanosti a 'buzzu', jakého se dostávalo Star Treku, nikdy nedosáhl.
7. sezóna Deep Space Nine je spolu se 4. řadou Enterprise – minimálně pro mě – tím nejlepším, co Star Trek nabízí. Hlavně kvůli nesmírné starosti o kontinuitu, inovativním prvkům, a organičnosti s důrazem na vývoj postav, nikoli na „anomálii týdne“, jako tomu bylo třeba v neslavných 7. sezónách Nové generace a Voyageru. Ale i k těm se v našem úžasném hodnocení jednou dopracujeme 😉
Nicole de Boer se připojila na jednu jedinou sezónu – o to těžší pro ní muselo být, že na sezónu poslední, a přesto vytvořila jednu z nejzásadnějších a nejčastěji zmiňovaných postav po seriálu. Sami tvůrci by z ní v pozdějších událostech vytvořili kapitánku, čehož se knižní vesmír samozřejmě rád chytil a Ezri Dax je jednou z předních kapitánek Flotily – velí lodi Aventine, jedné z moderních kusů třídy Vesta, schopných udržet stabilní kvantový proud a přesunovat se tak po Galaxii v řádu týdnů, nikoli desítek let. Ezri se také stala jednou ze čtyř hlavních postav famózní trilogie Volání osudu a její lodi a posádce se dokonce věnuje i samostatný román Jednotný osud. A další román o hvězdné lodi Aventine je už na cestě...
A teď už k epizodám... Na Alamo!
Připomeňte si: RR DS9 – 6. řada: Sinusoida dominionské války
Image in the Sand (Obraz v písku)
- Pike
- Je to spíše filler mezi "Tears of the Prophets" a "Shadows and Symbols", ale je tam spousta zajímavého děje a se určitě nenudí.
- Nejsilnější scénou je pro mě napadení Siska, to bylo hodně emotivně natočené.
- Tento story-arc mám určitě rád a dávám 4,5/5
- TR
- Kdybych měl v Treku označit jeden dvojdíl, jako „ten úplně nejlepší“, patrně by to byl tento.
- Cesta do hlubin Siskovi duše a deprese, která jej nutí přezkoumat jak postavení ve Hvězdné flotile, tak coby Vyslance proroků, je prostě fantastická!
- A podívat se znovu do Josephovy kreolské restaurace s úchvatnou atmosférou je prostě radost. To asi musí ocenit každý se vztahem a vášní k takovým místům nebo přímo ke kreolské a cajunské kuchyni a kultuře.
- Do toho se nám prolínají záběry ze stanice na Worfa, který se nedokáže smířit s Jadziinou smrtí a chodí Vicovi rozmlacovat bar; na Kiru, která se nemůže přimět ke spolupráci s romulanskou senátorkou, přestože by jí velmi ráda věřila; na Bashira s O'Brienem a Quarkem u piva, zažívajícími stejnou ztrátu elánu jako Worf... A aby to nebylo málo, vidíme i strategické rozjímání Weyouna s Damarem. Tady je prostě všechno!
- Do všeho ještě dostaneme záhadu v podobě Benovy matky Sarah, a zjistíme, že sekta kolem Přízraků není jen nějaká ublížená skupinka lidí bez prostředků, ale docela organizovaná banda schopná dosáhnout na Vyslance i daleko za hranicemi bajorského prostoru.
- A na samotný závěr dorazí nejnovější kapitola v životě symbionta Daxe, nádherná Ezri! – 5/5
Shadows and Symbols (Stíny a symboly)
- Pike
- Výborné uzavření příběhu. Je určitě dobře, že to bylo natočeno jako trojepizoda – do dvou by se to rozhodně nevešlo.
- Kiřino odhodlání je zcela logické a ona (opět zcela logicky) dosáhla svého. V současné mezinárodní situaci bychom nalezli několik obdobných příkladů.
- Siskova linie a využití Bennyho Russella je samozřejmě geniální a jediné, co mě příliš nenadchlo, je linie s pomstou za Jadzii a hlavně Quarkova účast v ní. Jeho motivy chápu, ale moc mě nebavilo, že se ani nepokoušel předstírat nějakou užitečnost.
- Menší poznámka: Podobně jako druhé epizody páté a šesté sezóny, odehrává se i tato (byť ne celá) na poušti.
- Přes drobnou výhradu dávám 5/5.
- TR
- Fantastické a vynikající! To je Star Trek pro mě. Nemůžu vytknout vůbec nic. To obrovské kouzlo, jaké to mělo ve 3./na začátku 4. řady, je najednou jako mávnutím proutku zpátky. Pamatoval jsem si sedmičku jako skvělou, ale takhle hned po té šestce je ten rozdíl opravdu znatelný.
- Ponechat Daxe v ženském těle, ale s úplně jinou osobností, to byl nápad za milion!
- Ale všechny dějové linky jsou tady jednoduše skvělé, ať už je to "zapomenutý" orb v pouštích Tyree, bajoranské tahání za mnohem kratší konec provazu, kdy Federace musí stranit Romulanům, špičkování mezi Damarem a Weyounem, nebo mise na zaručení Jadziina právoplatného místa ve Sto-vo-kor. Jedno lepší než druhé...
- A absolutní třešnička v podobě návratu k Bennymu Russellovi a jeho fantastickému příběhu, který mu nikdo nevezme, i když už o vše ostatní přišel.
- Na závěr ještě nejednoznačné morální dilema, kde jsou Prorokové vyobrazeni spíše jako antagonisté, kteří zajišťují správný běh času a událostí v něm, klidně i za cenu upření svobodné vůle. – 5/5
- Zajímavost: Nápisy na zdech pokoje Bennyho Russella psalo celé umělecké oddělení pod dohledem Michaela Okudy. Jde tedy o poctivou ruční práci! A co se obsahu textu týče, tak jde o soupis děje všech epizod od pilotního dílu až do tohoto. Tedy Benny Russell skutečně píše svůj příběh...
Afterimage (Život po životě; Přetrvávající vjem)
- Pike
- Povinná epizoda pro seznámení s Ezri.
- Bohužel není skoro ničím zajímavé. Bavily mě interakce s Garakem, ale to je asi vše. Ostatní členové posádky projevují asi tolik taktu, jako kotelník Babula ze seriálu Hospoda.
- Za pár zajímavých scén 2,5/5.
- TR
- Povinná ještě ale neznamená špatná. Dalo se to pojmout opravdu tuze zle, ale nebyl by to DS9, aby to naopak nedopadlo skvěle 😉 A ona je Nicole velmi dobrá herečka, což tomu dosti prospívá.
- Garakova zhoršující se klaustrofobie je sice trochu samoúčelnější, než by bylo zdrávo, ale víme o ní a ještě jsme se jí nějak více nevěnovali, takže proč ne.
- Dobrá je i Milesova proměna charakteru po "Time's Orphan", kde si patrně konečně utřídil životní priority.
- Ale jednu pihu na kráse to má – Worfovo nemístně nabubřelé chování, které by psychicky méně odolného jedince dokázalo dost možná pořádně vydeptat. Ano, ctí kodex Hvězdné flotily, ale v dobré polovině případů si z něj dělá dobrý den. Celkově je mu promíjeno až příliš moc přešlapů. – 3,5/5
Take Me Out to the Holosuite (Vezmi mě do simulátoru; Vezmi mě do holosuitu)
- Pike
- U 7. řady obecně platí, že v jedné epizodě řešíme válečný konflikt a v další se tváříme, jako by se nic nedělo. Jako jakási forma relaxace od válečného běsnění by se to dalo pochopit, ale stejně to působí násilně.
- Co mi však vadí mnohem víc je chování Siska. Jeho fanatismus zde dosahuje dosud neprobádaných úrovní a chování vůči Romovi je úplně mimo. Trochu to tedy kompenzuje závěrečná scéna, ovšem zdůrazňuji slovo trochu.
- Možná pro fanoušky baseballu je tato epizoda zábavná, ale pro evropskou populaci, která tomu sportu příliš neholduje, to asi tak zajímavé není.
- Moc mě to nebavilo a dávám 2/5.
- TR (Už asi nikdy nezapomenu, co znamená "ulejvka" 🙂 )
- Vůbec mi nevadí, že v téhle fázi války můžeme očekávat odpočinkové epizody. Vždyť neletí celá posádka OPS kamsi s Defiantem a nevystavuje stanici všanc nepřátelům, jako tomu bývalo dříve. Naopak zůstávají na místě a akceschopní. Jestli je k poplachu povolají z postele nebo holosuitu je úplně jedno.
- Čistě vulkánská loď v rámci Hvězdné flotily krásně poukazuje na jejich přetrvávající neochotu plně se integrovat.
- Siskův fanatizmus je naopak plně pochopitelný, jednak je to, jak sám podotkl, „jeho“ hra, a potom on není úplně nelabilní jedinec 😉
- Troufnu si říct, že je úplně jedno, jestli divák baseball zná nebo ne, o to tady vůbec nejde. Zná ho Sisko, je to jeho oblíbený sport a bylo by na výsost divné, kdyby tu hráli tenis, protože je světově známější. (Působilo by to stejně divně jako nahrazení řetězce Taco Bell v Demolition Manovi restauracemi Pizza Hut.)
- Z herců a hereček přímo prýští nadšení s jakým si natáčení tohoto užívali a já se k nim při sledování vždy rád připojím. Navíc je tu přítomen skvělý, často fikaně skrytý humor!
- Co mám dělat?
° Najdi ho a zabij! - Hymna Federace.
- Epizoda končí kouzelně něčím pro Vulkánce totálně nepochopitelným 🙂 Tady nejde jinak – 5/5.
- Zajímavost: Nejhorším hráčem je tu Rom, avšak Max Grodénchik byl v reálu naopak nejlepším hráčem na place. Během střední školy se baseballu věnoval polo-profesionálně a téměř nastoupil kariéru profi hráče. Ač se snažil, tak tady zkrátka nedokázal hrát špatně. Pomohlo, až když to zkusil levou rukou.
- Zajímavost: Hřiště, kde se natáčelo je součástí kampusu Loyola Marymount University v Los Angeles.
- Zajímavost: Jake, Cirroc Lofton, je synovcem profesionálního hráče MLB Kennyho Loftona, který sezónu před touto hrál za San Francisco Giants a během natáčení za klub Atlanta Braves. Na tréniku má Jake nasazenou kšiltovku Braves a Ben zase Giants.
Chrysalis (Kukla)
- Pike
- Po "His Way" je toto nejlepší vztahová epizoda DS9. Opět je to vztah, který dával smysl. S kým jiným byl měl mít geneticky vylepšený jedinec vztah, než s další geneticky vylepšenou osobností?
- Bylo to i velmi uvěřitelně zahrané, ale to je v rámci seriálu v podstatě standard.
- Nadprůměr za 3,5/5.
- TR
- Neberte mě špatně, když napíšu, že „retardovaný reparát“ dopadl vlastně docela úspěšně. Epizoda nebyla špatná, ale já vůbec nerozumím tomu, proč musí být ti tři tak výrazně psychicky vyšinutí; respektive ve své genialitě mentálně a/nebo emočně zaostalí. Naopak seriálu vyčítám, že z nich dělá stereotypní karikatury, což rozhodně nebylo třeba.
- Do-re-mi kvartet byl strašnej.
- Tvůrci správně zacílili na Sarinu, ale ono jim právě díky vlastní krátkozrakosti nic moc jiného ani nezbylo.
- Je fascinující, co svede make-up zakrýt a úsměv na tváři odkrýt. Faith Salie dokázala jedním úsměvem vytvořit nový charakter. Bravo!
- Její vztah s Bashirem byl jeho prvním uvěřitelným v tom smyslu, že jsem mu poprvé věřil cit. Siddigovi všechna čest.
- Líbil se mi vlastně i docela smutný konec a zapracování vztahu doktor/pacient... ale stačilo. Znovu bych tuhle partu vidět nechtěl. Vyjma Sariny, samozřejmě. – 3/5
- Zajímavost: Mnoho dílů 6. řady mělo původně jiný námět, tady to u těch epizodních není jinak. Původně mělo jít o variaci na Keyesovy Růže pro Algernon, kde roli Charlieho měl převzít Jack. Behrovi se ale takový příběh nelíbil, už jen proto, že Algernon je v různých podobách zpracováván neustále.
- Zajímavost: Hans Beimler později přišel s příběhem zaměřeným na Sarinu, ale Behr se zalekl, že herečka minule dělala konkurz na vlastně úplně jinou roli a neměla jedinou repliku. Nejistý, jestli nový part zvládne, nechal Faith C. Salie pozvat na konkurz na její postavu znovu. Dle jeho vlastních slov pochopil svůj omyl do deseti sekund a roli ji ihned ponechal.
- Zajímavost: Z Do-re-mi sekvence byli někteří nadšení, někteří vůbec ne. Pro režiséra Jonathana Westa to byla výzva, na níž byl poté hrdý, pro herce zajímavá zkušenost. "Lauren" zpívala v 80. letech v kapele, čili žádný problém, "Patrick" se dokázal vcítit a užít si to, "Sarina" díky tomu zjistila , že má hlas a později začala zpívat, ale "Jack" se ukázal totálně hudebně hluchým a musel být hlasově nahrazen.
- Zajímavost: Scéna, kde se Julian líbá se Sarinou byla o měsíc později ještě přetočena, protože v ní údajně Bashir nechtěně působil příliš predátorsky. Faith Salie později v souvislosti s kampaní MeeToo uvedla, že jí to tak nepřišlo ani na poprvé, a opakovaně dává štáb DS9 za vzor chování vůči hercům, bez ohledu na pohlaví. Dobrá vizitka, že?
Treachery, Faith and the Great River (Zrada, víra a velká řeka)
- Pike
- Paradoxně mě nejvíce bavila byznysová dějová linka s Nogem. Bylo to hodně zábavné a Nog ukázal, že je pořád Fereng.
- Na Odově lince se mi líbilo hlavně to, že dávala smysl. Na koho jiného by se Weyoun měl obrátit, než na Oda? Vzpoura proti Zakladatelům nepopřela jejich geneticky implementovanou lásku k Zakladatelům.
- S7 má i v první polovině zajímavé efekty, tady jsou pozoruhodné ledové asteroidy.
- Další nadprůměr za 4/5.
- TR
- Skvělý foreshadowing! Netušil jsem, že se nemoc Velkého článku řeší už takhle zkraje řady.
- Stejně tak jsem si nepamatoval Weyounovu „nehodu“ a Damarův brutální sarkasmus. To mě hodně pobavilo 🙂
- Interakce Weoyoun/Odo nebyla špatná, ale nemůžu se ubránit tomu, že se z toho dalo získat víc. I tak měl ale Weyoun #6 zajímavou „poruchu“ ve formě kritického myšlení, to se hodně povedlo.
- I ona "velká řeka" byla fajn. Nogův obchodní nexus hodně bavil, rozhodně bych nečekal, že vykšeftuje kapitánův stůl z pracovny. Jen je to prostě Hlava 22 vzatá vlastně 1:1; ale beru to, k Ferengům to sedí.
- Bodík dolů jde za Siskovo chování ala Kirk v tupějším hávu: „Scotty, ten stabilizátor tady bude za 3 dny a je mi jedno jak!“ To nebylo nutné. – 4/5
- Zajímavost: Námět počítal s jiným příběhem. Weyoun sice dezertoval, ale proto, aby Federaci zpravil o novém geneticky vyšlechtěném druhu, Modainech, který měl nahradit umírněné a občas neloajální Jem'Hadary. Sisko měl později odhalit, že Modainové ale nemají nahradit vojsko, nýbrž exekutivu, tedy Vorty.
- Zajímavost: Všechny tři složky název epizody reflektují Odovu i Nogovu linii – jméno runaboutu Rio Grande je přeloženo 'velká řeka', zároveň jde přezdívku pro ferengské Velké materiální kontiuum; zrada odpovídá Weyounově přeběhnutí a Nogovu ponechání Milese ve štychu; a víra samozřejmě odráží vortí fanatickou poslušnost Zakladatelům, stejně jako Nogovo přesvědčení, že Velké materiální kontinuum situaci vyřeší.
Once More Unto the Breach (A znovu do té průrvy; Ještě jednou na steč – Jde o použití jednoho z překladů Shekespearova Jindřicha V., bohužel toho doslovného.)
- Pike
- První polovina epizody mě relativně bavila a byl tam vidět hezký filozofický spor v rámci klingonské společnosti.
- Bohužel se v této epizodě nic moc dalšího neděje a toto téma rozhodně není dostatečně nosné, aby utáhlo 45 minut dlouhý příběh.
- Záchrana Worfa na konci byla též poněkud zvláštní.
- Za nadějnou první polovinu dávám 2,5/5.
- TR
- Jsem rád, že se Kor ještě jednou objevil, a že je to až po smrti Jadzie. Celému jeho příběhu to dodává tu fatálnost, že on nakonec přežil úplně všechny.
- Do velké míry jde o rehabilitaci šíleného "Meče Kahlessova". (Nově dle Discovery asi správně "meče [kejlešova]" 🙂 )
- Trošku mi nesedí, že Worf Kora téměř uctívá. Vždyť minule neměl problém jej zabít.
- Nic to ale není proti Martokovu přístupu. Že Korovi vyčítá kariérní brzdu je ještě v pořádku, ale že by generál Obranných sil veřejně opovrhoval Mistrem Daharu? Ne-e. Nebo aspoň ne v takové míře. Sice se dá spekulovat o úpadku klingonské civilizace – ten je neodiskutovatelně patrný jak v TNG, tak zde – ale tahle konkrétní situace je prostě přehnaná. A bohužel víckrát za sebou v podstatě přes kopírák. Naštěstí je John Colicos natolik dobrým hercem, že jeho věta „Snaž se nežít příliš dlouho.“ rozsvítí celou epizodu jako vánoční stromeček.
- Kor apeluje na nerozvážnost mladého Martoka. Taky bych chtěl být v šedesáti mladý 🙂
- Velmi chválím VFX oddělení za mnoho nových záběrů, a to včetně těch, které by se daly recyklovat. – 3,5/5
The Siege of AR-558 (V obležení na AR-558; Obléhání AR-558)
- Pike
- Má-li Trek před Enterprise nějakou skutečně válečnou epizodu, je to tato.
- Nejsilnější je samozřejmě závěrečná bitva, která byla po řemeslné stránce natočena výborně a zcela uvěřitelně.
- Nogovo zranění se promítlo i do další epizody – to je v rámci univerza opět novinkou.
- Jediné, co bych vytkl, je, že tato epizoda úplně nepasuje do zbytku trekového vesmíru a v rámci něj už nic podobného neuvidíme. Je ovšem těžké posoudit, zda je to chyba tohoto konkrétního dílu, či naopak jeho přednost.
- Velmi silných 4/5.
- TR
- Oceňuji práci s produkčním číslem epizody 😉
- Bohužel, jak řekl jeden z mých překladatelů: „Star Trek je nejhorší, když se snaží hrát na vojáčky“. Možná bych i radši uvítal, kdyby na tu frontu vůbec nelezli, a to přesto, že jde o trestuhodně zanedbané téma. Provedení je... pitomé.
- Postavy na místě jsou příšerně klišoidní a okopírované z té epky s Bashirem a Jakem z 5. řady. Povětšinou jde o bojem zocelené zelené magory typu Zelik Leybenzon, nebo naopak ustrašené nižší hodnosti, které nechtějí zemřít. Nic moc mezi tím, což mi přijde na profesionální armádu jako poměrně velký průser.
- Dává to hloubku Quarkově tvrzení, že „lidi jsou fajn, dokud mají plná břicha a funkční simulátory“, což je patrně i ta zpráva, kterou má tato poměrně nestandardní epizoda šířit, a bohužel není nepravdivá, ale je to strašlivě přímočaré.
- K Nogově nehodě nemám vyhraněný přístup, ale líbí se mi to propojení s Vicem a tak... – 3,5/5
- Zajímavost: Číslice 558 není náhodná. Jednak jde o 158. epizodu seriálu, odtud #58. Jelikož TOS měla číslování 0XX, začala Nová generace na 101, a pokud by dostala osmou řadu, překročila by #300. Proto se DS9 začal číslovat čtyřkovou číselnou řadou od 401. A tady už je jasné, proč 158. díl nese číslo 558.
- Zajímavost: Bill Mumy, Kellin, je samozřejmě všem známý jako Lennier z Babylonu 5, ale Ira Behr si ho pozval kvůli jiné ikonické roli. V dětství totiž miloval seriál Lost in Space "Ztraceni ve vesmíru", kde Bill Mumy ztvárnil ikonickou roli malého Willa Robinsona.
- Zajímavost: Režisér Winrich Kolbe bojoval ve Vietnamu, a tak si do natáčení a rozložení scén nenechal mluvit, zkrátka měl osobní zkušenost a proti tomu Behr rozhodně jít nechtěl. Ozvala se ale Nicole de Boer, když si režisér přál, aby se za skálou zhmotnili v přikrčené pozici. Jako trekkie trvala na tom, že takhle transportér nefunguje a musí se materializovat v pozici, v jaké přenos zahájili. Došlo to až k telefonátu do studia, kde Michael Okuda režisérovi potvrdil Ezrino přesvědčení 🙂
Covenant (Úmluva)
- Pike
- Bez této epizody by Dukatova linka v "The Final Chapter" příliš nedávala smysl. Toliko pozitiva.
- Samotný námět, že Dukat vede skupinu bajoranských náboženských fanatiků, je poněkud zvláštní. Ale stále z toho mohla vzniknout obstojná epizoda; zvlášť pro diváka, kterého zajímají náboženská témata.
- Po hříchu byl fanatismus Dukatovy sekty jen stěží uvěřitelný, což je dáno kombinací nepříliš dobrého scénáře a hereckých výkonů.
- Kdyby hlavní záporák nějakého sci-fi seriálu propadl náboženskému fanatismu a spáchal sebevraždu, bylo by to jistě novum.
- Kira i divák byli naštěstí na konci epizody osvobozeni. – 1/5
- TR
- Ojojoj, to se nepovedlo... Lepší než "Profit and Lace", ale horší než "Quickening". Parafráze na sektářství krutě nevyšla.
- Dá se ocenit zasazení na Empok Nor, ale náboženský fanatismus sebou automaticky nese věrtel hlouposti a naivity věřících, čehož vůdce často zneužívá. Já chápu, že to byl v Americe problém, včetně těch hromadných sebevražd, ale Dukat jako pastýř bajoranských černých oveček? Ne ne.
- Bezesporu je epizoda důležitá pro kontinuitu Dukatovy postavy, však se snaží uzavřít celý jeho komplikovaný vztah s Kirou, která tu vůči němu asi ztrácí poslední zbytky iluzí a jakéhokoli zájmu. Ale to je tak všechno. – 1/5
- Zajímavost: Původní plán byl namaskovat skutečné dítě, ale na to, kolik času a v jakých podmínkách může novorozenec strávit na place, existují poměrně tvrdá pravidla (no, ještě aby ne), takže se rozhodli pro pohyblivou loutku. Najali tým lidí, který vytvořil panenku Chucky. (Zvláštní volba 🙂 ) Výsledné scény prý vypadaly příšerně a nedaly se brát vážně, takže se nakonec vrátili k původnímu plánu a notně slevili z masky, aby se vešli do příslušných regulí.
It's Only a Paper Moon (Je to jen papírový měsíc)
- Pike
- Jsem moc rád, že řešení Nogova zranění je věnována celá epizoda.
- Nogova snaha schovat se v simulátoru dává té postavě úplně nový rozměr.
- V poznámkách mám 3/5, ale zpětně bych řekl, že je to málo.
- TR
- V rámci řešení post-traumatického stresu je to asi v pořádku. Akorát mi tu Nog přišel až příliš zabedněný a arogantní vůči vlastnímu tréninku.
- Vlastně to plně koresponduje s vyzněním a zprávou AR-558: „Válka je děvka.“ Opět to kopíruje velký americký problém navrátivších se veteránů domů, zasažených emoční a/nebo fyzickou újmou. Jako asi je dobře, že se to snaží adresovat palčivý problém, ale buď mi vadí ta přímočarost, nebo tlačení na pilu.
- Nad vodou to tu jednoznačně drží skvělý James Darren! Bez něj by to fungovalo maximálně 10 minut.
- V poznámkách mám 3/5, ale zpětně bych řekl, že je to moc 😉
- Zajímavost: Cesty k produkci jsou někdy hodně krkolomné. Tuto epizodu nastřelili John J. Ordover a David Mack již během 2. řady. Původně neobsahovala žádného Noga, Vica, ani PTSD a měla se jmenovat "Všichni jsou u Quarka" 🙂 Šlo zkrátka o celý jeden den v životě barmana – všechno, co by se na stanici ten událo z pohledu baru, od otvíračky po zavíračku. Něco jako "A View from the Gallery" v Babylonu 5. A tak se začalo postupně měnit – nejprve se změnila lokace na Vicův podnik, potom se přidala závažná linka s Nogem; dokonce ještě zvažovali, že mu při natáčení AR-558 narychlo uříznou i druhou nohu, ale od toho nakonec upustili; a ještě linie B a linie C, jako tomu bylo v epizodě "Shadowplay". Postupně ale zjišťovali, že linka s Nogem je natolik nosná, že je jí potřeba dát hlavní prostor, a tak vznikla epizoda neobvyklá v tom, že se primárně věnuje pouze vedlejším postavám.
Prodigal Daughter (Marnotratná dcera)
- Pike
- Kombinace rodinného dramatu a detektivky, ale příliš se nepovedlo ani jedno.
- Líbilo se mi prostředí, kde se epizoda odehrává.
- Též jsem rád, že Dax pochází z bohaté mimofederační rodiny, což v rámci hlavních postav Trek univerza není příliš zvykem.
- Za prostředí a pár zajímavých momentů 2,5/5.
- TR
- Tohle jsem opravdu nečekal... Jednak je to „continuity porn“ vůči totálně epizodnímu kusu "Honor Among Thieves", potom vztahovka s detektivkou skoro až poirotovského rázu, a v neposlední řadě se to odehrává mimo Federaci.
- Tady si dovolím upravit, že její rodinní příslušníci jsou občany Federace. O to je to vlastně zajímavější, protože musí nějakým způsobem koexistovat s přirozeným řádem věcí na mimo-federačním světě a úplně se jim to nedaří.
- Dysfunkční rodina, ze které Ezri Tigan pochází, řeší věci jinak. Každý její ambiciózní člen po svém – v dobrém mi toto připomíná ságy bohatých naftařů a podnikatelů všeho druhu; ano, správně tušíte, že řeknu Dallas a Dynastii.
- Za samostatnou zmínku rozhodně stojí úchvatný vizuál.
- I když usilovně přemýšlím, tak zkrátka nemám, co vytknout. – 5/5
- Zajímavost: Původně Siskova epizoda, ve které cestuje do budoucnosti, potkává sám sebe a varuje se před rozhodnutím, které bude mít závažné důsledky. Ale když se pustili do psaní, vůbec jim to nešlo. Dva týdny před natáčením už Ira Behr zasáhl a přišel místo toho s příběhem o Ezriině podhoubí.
- Zajímavost: Původně měla být rodina Tiganových úzce spjata s Orionským syndikátem, kde měla její matka zastávat poměrně prominentní post. Syndikát měl dokonce „zařídit“, aby to byla s jistotou ona, kdo na U.S.S. Destiny dostane symbionta Daxe. Tento pitomoučký nápad naštěstí opustili ze dvou důvodů: jednak by Hvězdná flotila působila hodně zkorumpovaně, a potom by to Ezri stavělo do pozice Michaela Corleoneho z Kmotra, což by absolutně nefungovalo.
- Zajímavost: Několik dní před natáčením stále neměli zápletku. Ronald D. Moore chtěl udržet Syndikát nějakým způsobem ve hře, a tak jej napadlo, že O'Brien může pátrat po Bilbyho vdově a vystavět příběh kolem toho. Později uvedl, že scénář psali stylem 'první nápad, nejlepší nápad' a doslova nosili stránky na natáčení.
- Zajímavost: S čím byli všichni nad míru spokojeni, byl dům Tiganových nad celou těžební kolonií. Navrhl jej startrekový veterán Syd Dutton na základě existující rezidence Fallingwater v Pennsylvanii.
The Emperor's New Cloak (Císařovo nové maskování; Císařův nový plášť – to maskování je takové přímočaré a jaksi ubírá kouzlo tomu, že má jít o parafrázi na pohádku Hanse Christiana Andersena)
- Pike
- Další z řady nevtipných ferengských komedií. Tentokrát nepomohla ani absence Naguse.
- Nemám ale pocit, že by to bylo horší než předchozí epizoda, tedy též 2,5/5.
- TR (Tak to já ten pocit mám, a to poměrně jednoznačný 🙂 )
- Co je horší než ferengské a alternativní epizody? Ferengské alternativní epizody!
- Jelikož už DS9 v zásadě chvátal do konce, tak se na tohle natolik produkčně kašlalo – a jsem přesvědčený, že zcela úmyslně – až to vlastně volně plyne a nějakým zázrakem se to nezařadí mezi 3 nejhorší epky.
- Živý alternativní Vic – vrchol momentální tvůrčí impotence.
- Vlastně tu nikdo nedostal zásadní prostor, a tak nějak napůl to alespoň všechnu tu alternativní hrůzu vlastně i uzavírá. – 1/5
- Zajímavost: Epizoda je věnována Jeromovi Bixbymu, který zemřel několik dní před jejím odvysíláním. Jerome Bixby byl autorem první startrekové epizody z alternativního vesmíru, toskové "Mirror, Mirror" (Zrcadlo, zrcadlo).
- Zajímavost: Z téhle epizody pochází jedna z mála profilových fotek, kde se Nicole nesměje; aneb vítězné foto na českou obálku prvního dílu Volání osudu.
- Zajímavost: Ilustrátor John Eaves dostal za úkol navrhnout design maskovacího zařízení. Odevzdal černý obrázek s tím, že je zamaskované.
- Zajímavost: Andrew J. Robinson, Garak, byl rád za to, že tu jeho alternativní postavu zabili. Zrcadlové díly neměl rád, dle něj tam jeho postava byla za „obyčejného troubu“.
Field of Fire (Pohled skrz hledí; Palebné pole)
- Pike
- Je to krásně rozehrané jako zajímavá detektivka o psychopatech a odhalování temných stránek sama sebe.
- Líbilo se mi zapojení předchozího hostitele a je otázka, jestli toto nebyla hlavní motivace pro tuto epizodu.
- Jako celek mě to ale příliš nenadchlo a dávám 2,5/5.
- TR (Close, but no cigar...)
- Budík, co na mě řve: „Je šest hodin.“ „Je šest hodin a deset sekund!“ by šel okamžitě do šrotu 🙂
- Bylo to dobré, námět skvělý, hodně zajímavé nápady... Třeba zapojení Jorana nebo teleportace projektilů. Ale provedení se povedlo jen napůl.
- Možní to má atmosféru – ne, určitě to má povedenou atmosféru, o tom žádná – ale děj se místy hodně vleče. Jindy zase naopak běží o závod, a nikdo se v tom tempu moc nesoustředil na detaily.
- Technikálie, včetně hlavní zápletky, nedávaly přílišný smysl: Pokud Miles jasně řekne, že si náhlavní zaměřovač a mikrotransportér někdo na TR-116 opatří dodatečně, nemůže to v další scéně být základní výbava 🙂
- Naopak velmi kladně hodnotím fakt, jakého druhu je tu vlastně vrah. – 3,5/5
- Zajímavost: Se vším, co se dělo kolem "Prodigal Daughter", se malinko nestíhalo, a když Ira Behr potřeboval epizodu, nebyl nikdo, kdo by mu ji napsal. Oslovil tedy Roberta Hewitta Wolfeho, který před rokem a půl odešel k Andromedě, jestli by nevytvořil nějaký Odův příběh. Odmítl, ale vytvořil příběh o Ezri, s odůvodněním, že Odo vyšetřuje pořád 🙂
- Zajímavost: Původní název epizody zněl "The Killer in Dax" a měl se mnohem více věnovat Joranovi. Jenže původní herec nebyl dostupný, tak byl jeho podíl na roli v epizodě raději dopředu snížen. Jak to tak bývá, nakonec našli herce, u kterého by větší screentime vůbec nevadil.
Chimera (Chiméra)
- Pike
- Tahle epka vysvětluje vztah mezi Zakladateli a pevnými asi nejlépe.
- Má to výborně napsané dialogy a je super, že ukázali, že Odo není jediný „disident“.
- Jen ten konflikt s Klingony byl možná poněkud na sílu.
- Lepší průměr za 3,5/5.
- TR
- Všechno špatně! Za mě dost možná ultimátně špatně. Ještě uvidím, ale kandidaturu na nejhorší epizodu ze všech 176 nemůžu vyloučit.
- Laas je idiot, ale Odo ještě větší, protože ho poslouchá. Tohle nemělo spatřit světlo světa, a už vůbec ne takhle daleko v seriálu. – 0/5
- Ale mohlo to být ještě horší...
- Zajímavost: Původní námět počítal s tím, že Laas Oda přesvědčí, že všichni humanoidé opravdu jsou buďto rasisty nebo druhisty a nakonec spolu budou chtít odejít hledat další z měňavců rozesetých po Galaxii. Oda měl na poslední chvíli zastavit až Sisko, který mu v emotivní řeči vysvětlil, že humanoidé prostě jsou rasisté a nikdy se to nezmění. René Echevarria to později označil za blábol a není na své dílo přílišně hrdý.
- Zajímavost: Laase si zahrál J. G. Hertzler, představitel Martoka. Do titulků se nechal uvést prostředním jménem – Garman Hertzler. Je to tak už jeho třetí role v seriálu. Tou první byl vulkánský kapitán Saratogy v pilotu, kde je pro změnu uveden jako John Noah Hertzler.
- Zajímavost: Sám Hertzler rozšířil po studiu drb, že Garman je jeho v ústraní žijící bratr z New Yorku. Dodnes tomu někteří věří a existují weby, které to stále uvádějí 🙂
Badda-Bing Badda-Bang (Ra ta ta bum; Raz dva hej – Ra ta ta bum je kadence samopalu, určitě to nelze použít ve významu, že je něco snadno a rychle vyřízeno. Nebo tedy jde, že ano, ale vyhnul bych se tomu... 😉 )
- Pike
- Je tady krásně vidět, že k vytvoření vynikající simulátorové epizody není třeba šílených anomálií, fotonových bytostí, extrémně nepravděpodobných poruch systémů a podobných kravin. Úplně stačí zcela obyčejný „easter egg“ a strčí všechny ostatní episody z DS9 i VGR do kapsy. Možná by tomu mohla konkurovat "Elementary, Dear Data", ale to je už docela jiný žánr.
- Mám s tím ale podobný problém jako s "Take Me Out to the Holosuite". Posádka jde uprostřed války řešit trampoty s holografickým barem. Plus mi neseděly Siskovy námitky k tomu programu – pochybuji, že to bude někdo ve 24. století považovat za reálný problém.
- K dokonalosti však chybí jen vážně málo, což značí: 4,5/5.
- TR
- Můj nejoblíbenější díl Dannyho parťáků? Tenhle... 😉
- To zkrátka nejde nemilovat! Jednoduše perfektní ze všech možných úhlů.
- Pokud bych měl něco zvlášť vyzdvihnout, byla by to hudba a samozřejmě možná nejikoničtější záběr z celého seriálu. – 5/5
- Zajímavost: Marc Lawrence, Mr. Zeemo, se narodil již v roce 1910 a hrál celý svůj život. Vyprofiloval se jako charakterní herec mafiánských a gangsterských rolí a zahrál si i ve dvou bondovkách.
- Zajímavost: Mike Starr, Tony Cicci, je pak vyloženě filmový herec, kterého každý aspoň trochu kinematograficky vzdělaný jedinec zná z filmu The Bodyguard (Osobní strážce) s Kevinem Costnerem a Whitney Houston.
- Zajímavost: Julian si objedná bondovský drink, tedy vodku s Martini, ale na rozdíl od obligátní přípravy 'protřepat, nemíchat' si poručí 'zamíchat, netřepat' 🙂
- Zajímavost: Asi není žádným tajemstvím, že jde o příběh založený na původních Dannyho parťácích s Frankem Sinatrou, Deanem Martinem a dalšími. Pro Iru Behra šlo o srdeční záležitost, protože film miloval, ale pro Jamese Darrena šlo ještě o něco mnohem hlubšího. Všechny původní protagonisty a zpěváky nejenže znal, ale šlo o jeho vzory, kolegy a přátele 😉
- Zajímavost: Ira Behr také cítil, že je třeba nějakým způsobem zdůraznit fakt, že v roce 1962 nemohl černoch jen tak přijít do kasína a hrát. Zvláště v Las Vegas! „Člověk Siskova historického uvědomění by tam nikdy nenakráčel jen tak a diváci by nám nikdy neodpustili kdyby ano.“
- Zajímavost: Píšeň "The Best Is Yet to Come" (To nejlepší teprve přijde) odkazuje na následný „The Final Chapter“, tedy závěrečných 10 dílů seriálu.
- Zajímavost: Z duetu Jamese Darrena a Averyho Brookse byli nadšení úplně všichni. Nikdo nečekal jak úchvatně bude Averyho hluboký baryton znít a jak skvěle Vica doplní.
- Zajímavost: Robert O'Reilly, Gowron, si zde střihnul malou, ale krásnou roli protivného náhradního účetního. Stejně jako Martok v "Chimeře" je i Gowron zde uveden jinou variantou jména, a to jako Bobby Reilly.
Inter Arma Enim Silent Leges (Za války neplatí zákony; Inter arma enim silent leges)
- Pike
- Geniální epizoda a jedna z nejlepších v celém DS9.
- John Fleck (Koval) má velmi charakteristický hlas a svoji postavu ztvárnil takřka geniálně. Přesně tak si představuji Romulana! V Treku se pak dočkal dokonce ještě výraznější role, a tou byl Suliban Silik v osmi epizodách Enterprise.
- Další plus představuje samozřejmě využití kulis i modelu Voyageru.
- Jednoznačně 5/5.
- TR (...to opět vidí trochu jinak 😉 )
- Poctivý nesmysl o Oddílu 31, který ale naštěstí dopadá o mnoho lépe než předchozí "Inkvizice". Jednak se příběh neomezuje na to, co se děje Bashirovi v hlavě, což je zásadní, a potom tu máme reálný geopolitický problém, u nějž by se „čisté“ řešení hledalo asi těžko. Takové epizody skutečně patří mezi ty nejlepší, protože ne každý filozofický problém má dobré řešení, ale tady kulhá zpracování a jistá překombinovanost. Za 3 týdny nebudete vědět, co se stalo a proč. Tím důvodem je podle mě fakt, že nejde o dvojepizodu. Kdyby se vykašlali na nesmysl jménem "Chimera" a dali pořádný prostor tomuhle příběhu, byl by to patrně jeden z nejlepších ve Star Treku. Takhle dávám přinejlepším 3,5/5.
- Jinak epizodu obdivuji za vizuál i kontinuitu – tady se pořádně vyřádili. Zvláště pak musím vyzdvihnout civilní formální oblečení romulanských senátorů!
- Zajímavost: Vidíme zde hned dva Romulany, kteří se objevili již dříve, ale oba mají nové herce. Adrienne Barbeau nahradila v roli senátorky Creetak Megan Cole, která ji ztvárnila v úvodním dvojdílu této řady a neměla v danou chvíli čas, a Hal Landon Jr. si nově zahrál Nerala – nedávno jmenovaného romulanského prétora. Ale postava Nerala se poprvé objevila už v dvojdílu Nové generace "Unification" (Sjednocení), kde zastával post prokonzula a hrál jej Norman Large. Roztomilým detailem je, že víme, že v letech 2369 - 2372 upadl v nemilost Impéria. Od epizod "Vortex" až po "Rules of Engagement" se jeho fotka pravidelně objevuje u Oda v kanceláři na seznamu hledaných zločinců. Nepoužít původního herce bylo tentokrát údajně kreativním rozhodnutím.
- Zajímavost: Název epizody je lehce pozměněným citátem Marca Tullia Cicera: „Silent enim leges inter arma“ – v latině pořadí slov nehraje až tak velkou roli.
- Zajímavost: Ronald D. Moore si všeobecné nepochopení názvu dílu všemi ostatními notně užíval. Nikdo nevěděl ani jak se to má vyslovovat, natož co to znamená. Kolegové z produkce Voyageru mu rovnou řekli, že je blázen, ale stejně si název tvrdošíjně prosadil.
- Zajímavost: Jen 8 dalších epizod všeho Star Treku nese latinský název. Je to "Sub Rosa" v TNG; "Dramatis Personae" v DS9; "Ex Post Facto", "Non Sequitur" a "Alter Ego" ve Voyageru; "Terra Nova" a "Vox Sola" v Enterprise; a konečně "Si Vis Pacem, Para Bellum" v Discovery.
- Zajímavost: Toto je jediná epizoda, kde se krom filmu Insurrection (Vzpoura) objevují bíle slavnostní uniformy.
- Zajímavost: Ron Moore chtěl, aby na Romulus letěla větší a důležitější třída lodí než Defiant, a tak využil krátkého produkčního volna, kdy štáb Voyageru natáčel v exteriérech a vypůjčil si kulisy třídy Intrepid. Bohužel však nebyl čas na přestavění jídelny do původního stavu před Neelixovou změnou kapitánovy jídelny na kuchyňku a výdejní pultík.
- Zajímavost: Toto je první Star Trek z celkových pěti, ve kterém vidíme Romulus z orbity. Znovu se tak stalo až ve filmu Nemesis a poté dvou epizodách Enterprise. Naposledy jsme jej mohli zahlédnout ve Spockově retrospektivě v alternativním filmu z roku 2009.
Penumbra (Polostín – Ač je 'penumbra' původem také latinské slovo, přebrala jej angličtina 1:1, tudíž se dá překládat.)
- Pike
- „The Final Chapter“, tedy 10 na sebe navzájem navazujících epizod, je rozhodně jedinečný a svým způsobem i revoluční počin v rámci universa, a jsem moc rád, že něco takového bylo natočeno.
- Je též poměrně těžké hodnotit epizody samostatně. Zrovna ale začátek je poněkud rozpačitý. Chápu, že Ezri chová určité city k Worfovi, ale z nějakého důvodu jsem jim ten „vztah“ nevěřil. Nemám ani pocit, že by to bylo nějak extra dobře zahrané.
- Tato je průměrná za 3/5.
- TR
- Ztracený klenot.
- Jeden z nejlepších dílů na budování napětí a zároveň jde o skvělou vztahovku s mocným podhoubím. Taky se tu vzduchem tetelí něco, co vrcholilo už dlouho – povídání mezi postavami ráno u kafe jsou jiná. Přátelštější, ale zároveň vzdálenější, jako by už všichni chtěli být jinde, ale okolnosti je stále drží pospolu, a tak jakákoli iluze pracovního prostředí už zkrátka spadla pod stůl.
- Sisko se chce usadit na Bajoru kdesi v zeleni. To naprosto chápu! Vymanit se z okovů sterilní služby, postavit dům, poslouchat potok za ním a užívat si přírodu... Nádhera.
- „Pojďme se vzít!“ 😉
- „Člověk potřebuje klid na vaření!“ – nelze než souhlasit! 🙂
- Worf v nesnázích znamená červený maják pro Jadziiny city; aneb problematika trillských vztahů v akci – a je moc dobře, že to se tomu věnují.
- Vzájemně špičkování Damara s Weyounem je prostě fantastické!
- Skvělé efekty driftujícího runaboutu!
- Dukat se mění v Bajorana a Proroci opět nejsou za kladné postavy.
- Za mě jedna z nejlepších. – 5/5
'Till Death Do Us Part (Dokud nás smrt nerozdělí)
- Pike
- Stejný problém jako mám se vztahem Ezri a Worfa, mám i s Winn a Dukatem. Překvapilo mě, kolik je tomu věnováno prostoru.
- Naopak se mi líbila svatba Siska a Kasidy.
- Zapojení nového druhu do války je určitě logický krok a Breeni jsou výborná volba, protože o nich na jednu stranu slýcháme poměrně často už od TNG a současně si uchovali určité tajemno. Tím myslím nejen vzhled, ale třeba i společenské uspořádání.
- Epizoda samotná je ale spíše srovnatelná s předchozí, tj. opět 3/5.
- TR
- Rovněž hodně silná epka; vlastně ze stejných důvodů jako předchozí, ale já prostě nemám rád Worfa a jeho neustálé frflání. To mi to tu mírně kazí.
- Kai Winn uzřela Bohy! Jen ne ty, které chtěla.
- Damarova hluboká frustrace si vybírá svou hořkou daň. Slova nedokážou plně popsat, jak kvalitní psaní a herecké výkony se tady odehrávají...
- Winn, Solbor a naivní prostáček Anjohl. Marc Alaimo a daší z řady hereckých koncertů.
- Já čekám, až Ezri rupnou nervy a zavraždí Worfa, Proroci čekají na Siskovo rozhodnutí, Dominion vyčkává s očekáváním a Zakladatelům nezbývá moc času.
- Komorní svatbu zvládli skvěle. Admirál Ross může konečně mít z něčeho zase radost a bocmanská píšťalka zase potěší kontinuisty 😉
- Nic nezmění válku tak, jako když do ní vstoupí neutrální strana... – 4,5/5
- Zajímavost: Původně psal první 4 epizody „The Final Chapter“ každý scénárista zvlášť, ale velmi brzy narazili na zásadní problémy, jako když se Sisko s Kassidy vzali hned 2x za sebou 🙂
- Zajímavost: Epizoda se původně měla jmenovat "Umbra", aby bylo jasné, že navazuje na předchozí. Peumbra je v měsíční fází tzv. srpek, umbra poté jeho zatmění.
Strange Bedfellows (Podivní spojenci)
- Pike
- Navazujeme na předchozí zápletky, ale děj už se zde trochu více rozjíždí.
- Zajímavé jsou především detaily týkající se aliance Dominionu a Breenů.
- Tentokrát zde má více prostoru Damar, jehož situace rozhodně není záviděníhodná. Jeho přechod na stranu Federace na konci epizody je ale logický a vůbec není tlačený na sílu.
- S rozjíždějícím se dějem roste i atraktivita pro diváky, dávám tedy 3,5/5.
- TR
- Breenské lodě mají krásný design, který plně respektuje, jak moc je tvar vesmírných plavidel nedůležitý a zásadní zároveň.
- Dominionské skoro až otevřené pohrdání Cardassiany testuje Damarovy limity. Čekali bezvýhradně loajální pěšáky a ono se zatím ukazuje, že pro Cardassiany Dominion vůbec nic neznamená.
- Všichni si kují své pikle a sledují vzdálené cíle na dosah. Federace, Dominion, Cardassiané, Prorokové, Přízraky, Dukat. To množství různých, ale stejně skvělých paralelních linií a nitek je až neskutečné...
- Jambalaya! (Někdy sem na ní budu muset dát recept, je to vpravdě skvostný pokrm 😉 )
- Worf! 🙁 Ale postaral se o skvělou scénu s „odchodem“ Weyouna #7, takže mu budiž odpuštěno.
- Ezri se s Worfem konečně přestala mazat a Damar se přestal mazat s Dominionem. Přišla jeho poslední kapka... A naděje pro Federaci.
- A Adami si pomalu začíná uvědomovat, že Proroci nikdy nepřijdou... Přízraky ale ano. – 5/5
- Zamyšlení: Přijde mi, že „The Final Chapter“ paradoxně trpí tím, že de facto jde o sezónu seriálu moderního typu – nikdo nepřijde a neřekne „Ta "Strange Bedfellows" je skvělá epka!“ přestože je minimálně stejně dobrá jako "In the Pale Moonlight". Holt je ale prostě v řadě...
- Zajímavost: Scénáristické souznění ale netrvalo dlouho. Manželka Rona Moora porodila o měsíc dříve, takže na týden vypadl ze všeho dění. Ostatní scénáristé tak psali najednou i tři epizody 🙂
- Zajímavost: Pracovní název epizody zněl "Eclipse", tedy znovu zatmění.
The Changing Face of Evil (Proměnlivá tvář zla)
- Pike
- Touto epizodou se „Final Chapter“ dostává do úplně nové fáze.
- O útok na Zemi se již ve Star Treku pokoušela spousta nepřátel Federace, jeho úspěch v tomto rozsahu je však bezprecedentní.
- Damar se zcela přirozeně přesunuje do role kladné postavy.
- Linka Dukat-Winn se zbavila počáteční romance a Winn se vrací její obvyklý motiv, tedy touha po moci.
- Působivá je i závěrečná bitva. Rozhodnutí o nezničení záchranných modulů dává v dané situaci celkem smysl a Dominion je nyní pevně přesvědčen o svém budoucí vítězství.
- Damarovo vysílání je můj nejoblíbenější cliffhanger v rámci tohoto arcu. Skok na 4,5/5.
- TR
- Když vaše rozvědka neví o útoku na domovský svět, je jasné, že jde do tuhého... Moc pěkně vizuálně zpracováno, dá-li se to tak říct.
- Jako kdyby tu bylo málo kvalitních herců... Na (cardassijskou) scénu přichází John Vickery a někdejší dobyvatelé zakládají vlastní odboj.
- Winn má nádhernou pracovnu. Respektive výhled z ní. Hotové Toskánsko...
- "Worfovi se něco nelíbí, kapitola 47.: Stavění modelu bitvy o Alamo." Ne, vážně, on je šíleně negativistický jedinec.
- Manželské trampoty Siskových, respektive Benovu snahu vše řídit, si mohli odpustit.
- Adami se propadá na temnou stranu a přestože otřesena Anjohlovou pravou totožností, cenu za jeho odhalení platí sám Solbor.
- Tíživou atmosféru obratu ve válce umocňuje znovudobytí systému Chintoka Dominionem, tedy toho samého z 6x26. A samozřejmě... ztráta Defiantu.
- I Vorta může mít osobní zájem. Zpráva o zničení klonovacího zařízení Weyounem #8 dost otřásla. Damar udeřil na citlivé místo 🙂
- Za Damarovu finální řeč dávám opět plný počet. – 5/5
- Zajímavost: Málokdo by tu asi hledal českou stopu, ale jeden z chrámů při výhledu z Winniny pracovny je kostel svatého Mikuláše na Malé Straně 😉
- Zajímavost: John Vickery, gul Rusot, je velice charizmatický herec s mocným hlubokým hlasem známý opět hlavně z Babylonu 5, kde ztvárnil postavu hlavního minbarského antagonisty Neroona, a také člověka, který vždy věděl, odkud fouká vítr, pana Wellese.
When It Rains... (Mračna se stahují; Když se daří... – Škoda, že si při vymýšlení českých názvů nepřizvali nějaké jazykozpytce, kteří by dokázali odhalit idiomy, přísloví a jejich české ekvivalenty.)
- Pike
- Dozvídáme se o Odově nemoci, čímž se otevírá nová dějová linie, a podíváme se do zázemí Damarovy nově vzniklé odbojové organizace. To je možná mírné zklamání, protože se jedná o generickou trekovou jeskyni.
- Naopak výborný nápad je zapojení Kiry včetně použití uniformy Hvězdné flotily, která Naně Visitor velmi sluší.
- O něco slabší než předchozí i následující epizoda, tedy za 3,5/5.
- TR
- Kira, komandér Flotily, v roli cvičitele cardassianského doboje. Chladná absurdita reality.
- Winnin pokrok ve studiu textu Kosst Amojan rovná se nule, a tak se Dukat chopí iniciativy. Přízraky ale nesouhlasí a berou mu zrak.
- A když se daří, tak se daří... Na stanici se po dvou a půl letech vrací Gowron, nadšený myšlenkou, že osobně vyvede svůj lid z dlouhé války. A jak toho lépe dosáhnout, než-li uklizením generála zodpovědného za všechna říšská vítězství.
- Oddíl 31 je sám o sobě myšlenkou jaksi nehodnou takto komplexního seriálu. Provedení rozšíření metagenní (či co to je) nákazy mezi Tvůrce má svou vnitřní logiku, ale že by už ve 4. řadě měla tajná služba tak dokonalé znalosti genomu měňavců, že by mohla vymyslet něco tak komplexního, jako neporazitelnou degradaci jejich genetické informace? Ne, to opravdu ne.
- Zároveň si Kira a Odo jaksi neuvědomují, že jejich životy závisí na dobrovůli legáta Damara a přítomné Cardassiany odbojáře dráždí mnohem víc, než je zdrávo. Naštěstí s nimi letěl i Garak, bez kterého by seriál patrně doběhl bez Kiry. Chybí mi její léty získaná profesionalita.
- V tomhle díle selhala buď režie, nebo střižna. – 3/5
- Zajímavost: Robinson i Visitor oba chtěli, aby Garak a Kira dostali příležitost konfrontovat Damara ohledně smrti Ziyal. Ira Behr byl ale od začátku proti tomu s odůvodněním, že by to postavu Damara posunulo zpět, namísto dopředu. Oba tak své výčitky zkusili přetavit alespoň do pohledů a podtextu.
Tacking Into the Wind (Proti větru)
- Pike
- Spolu s "What You Leave Behind" je to kvalitativní vrchol arcu.
- Dalším výborným nápadem byla dobrodružná výprava na základnu Dominionu.
- Epizoda je výjimečná hlavně tím, že vhání postavy do skutečně krajních situací. Worf se musí utkat s Gowronem, Damar musí zastřelit Rusota. Obojí je však natočeno bez jakéhokoli patosu a vysvětlujících dialogů. Je jasné, že divák po čtyřech letech postavy už zná. (Kéž by to podobně šlo i v Discovery.)
- Absentuje zde linie Dukat-Winn, což hodnotím též spíše kladně.
- Jednoznačných 5/5.
- TR
- Ne, ta Kiřina pozice mi zkrátka nesedí. I ona rozumí Cardassianům lépe.
- Odo je na tom najednou tuze špatně, přestože byl prvním nakaženým. Na druhou stranu byl ale chvíli člověk a musel se nechat nakazit znovu, k čemuž došlo až na začátku 6. řady. Stejně má ten průběh ale prvoplánově moc rychlý.
- Miles: „Mám nápad, vylákáme Oddíl 31 z úkrytu.“ Vážně?
- Sisko si dělá z Gowrona fackovacího panáka. Nemyslím, že by si to kancléř Vysoké rady nechal líbit. Na druhou stranu už při tom rozhovoru ví, že se ho musí nějak zbavit, protože Martokovi nesahá v taktických záležitostech ani po kontníky a pro vlastní ego riskuje vše. Přichází Worfova chvíle!
- Nemůžu se rozhodnout, jestli je Kiřina výtka vůči Damarovi, ve chvíli, kdy zjistí, že Dominion na oplátku za vzpouru zabil celou jeho rodinu, na místě, nebo totálně vedle.
- Celý útok na cardassijské loděnice je ale výborný a konečně se nějak oplatilo všechno to podhoubí s odbojem.
- Ezri vykládající Worfovi, jak je celá Říše v rozkladu a vlastně by se měla položit, a že Worf v pohodě uznává zkorumpovanou vládu, to je nedocenitelné! 🙂
- Gowron se rozhodne Martoka odstranit tím, že ho pošle na smrt, a Martok, coby voják loajální Říši až daleko za hrob, s ochotou poslechne. Worf se z nějakého důvodu rozhodne, že toto je ten pravý muž k vedení Klingonů a vyzívá Gowrona na souboj. Civilizace založená na umění sebevraždy včas a vraždy ze zálohy. Klingoni...
- Worf poráží Gowrona totálně nečestně – lstí. Tím je završena celá dějová linka od TNG "Reunion", a Říše, ač patrně pod lepším vedením, zůstává stejně zkorumpovanou jako předtím. Do jisté míry cítím zadostiučinění za to, že všechna ta Worfova nekonečná řečnění o cti vyšla v reálu v niveč.
- Damarovo odstranění Rusota to ale zvedá alespoň na 3,5/5.
- Zajímavost: Původně měl Worf Gowrona pouze umravnit a srazit mu ego tak, aby mohl Martok pokračovat ve válečném úsilí. Ale po několika dnech se Ron Moore rozhodl celou situaci přepsal a Gowrona zabít, protože mu předchozí řešení nedávalo smysl.
- Zajímavost: Okamžitě po přečtění scénář zavolal Michael Dorn Robertu O'Reillymu a omluvil se mu za zabití jeho postavy 🙂
- Zajímavost: Celý poslední natáčecí den strávil Robert O'Reilly ležením na zemi, mrtvolně rozvalený přes zbytek přepážky. Když ho kamera nezabírala, jen odpočíval a sledoval, co dělají ostatní Klingoni. Předtím poprosil Michaela Dorna, aby ho na konci dne zvedl – v těžkém kostýmu by to sám nesvedl – ale ten nakonec ze scény odešel mezi prvními. Robert pak před štábem sehrál malou scénku o tom, jak si jej Worf a další Klingoni nikdy nevážili: „Jakmile tě zabijou, hned na tebe zapomenou.“ 🙂
- Zajímavost: J. G. Hertzler, Martok, a John Vickery, Rusot, se později oba objevili v epizodě Enterprise "Judgment" (Rozsudek smrti), jako obhájce a žalobce kapitána Archera.
Extreme Measures (Extrémní opatření)
- Pike
- Toto je velký přešlap. Moc jsem si od toho nesliboval, ale bylo to ještě daleko horší.
- Zobrazování Sloanova mozku jako stanice DS9? Pro tyto nízkorozpočtové epizody mám pochopení, ale proč to cpát sem…
- Máme sice lék na Odovu nemoc, ale divácky je toto naprostý propadák. Nechce se mi v tom příliš pitvat, tak rovnou napíšu hodnocení 1/5.
- TR
- Odo „schne“ a jediný, kdo zřejmě má informaci k jeho záchraně, je Luther Sloan, muž #1 Oddílu 31. Tak ho polapíme do silového pole! 😀
- Zcela logicky se pokusí zabít – na odhalení tohoto elementárního faktu zjevně nestačí ani genetické vylepšení.
- Ale od této chvíle se mi to vlastně líbí. Od Bashirovi hlavy jsme se kolečkem dostali až ke Sloanově hlavě, a byť to bylo koncipováno jako ušetření rozpočtu, tak mi děj „na stanici“ vůbec nevadí. Jeho mysl si vlastně s oběma až do poslední chvíle hraje. A kde to provést nejlépe? V jejich domáckém prostředí.
- Odo je tedy vyléčen. Jak s tím naloží? Morální dilema je stanoveno.
- Epizodě taky hodně pomáhá, že si bere pauzu a nevěnuje se žádné vedlejší linii. Přesně v duchu moderních desetiepizodních sezón – vždy jedna je nějakým způsobem odlišná 🙂
- Jako pozitivum tu vnímám i fakt, že Oddíl 31 není megalomanská organizace s dosazem na hlavního velitele Hvězdné flotily (jako ve filmu Into Darkness), ale neviditelná společnost několika málo lidí. – 4/5
- Zajímavost: Děj se odehrává na stanici skutečně proto, že na cokoli jiného nezbýval rozpočet. Původně se měli Miles a Julian vydat na planetu, kde Oddíl 31 ukrýval své velitelství, ale scénáristům bylo řečeno, ať šetří, jinak nevyzbudou peníze na finále, tak přišli s myslí, jako labyrintem duše.
- Zajímavost: Původně se měl do mysli Luthera Sloana vydat Odo a odkrýt, že to byl doktor Mora, kdo dopomohl k přípravě zákeřného viru. Naštěstí přílišně nevěděli, jak to celé dál uchopit a pojmout, a tak zůstalo jen u nápadu.
The Dogs of War (Váleční psi)
- Pike
- Podařilo se celkem rozumně a především časově úsporně uzavřít linii Quark-Rom-Nagus, což je skoro zázrak 🙂
- Setkání Weyouna a Bruna, o kterém mluvil Combs, by jistě bylo zajímavé, ale pochybuji, že by se jej podařilo nějak rozumně vložit do děje.
- Nejvíce mě baví scéna z Cardassie, kdy Damar vyzývá k pouličnímu boji. Jen to působí hrozně studiově.
- Téměř dokonalá předehra k finále za 4,5/5.
- Pokud jde o „Final Chapter“ jako celek, vesměs se mi líbily všechny dějové linie, snad jen ta Dukatova měla určité mezery. Hlavně to, že jsem jí úplně nevěřil. Winn souložící s geneticky upraveným Dukatem mě prostě nebavila a další vývoj jejich vztahu taky ne.
- Překvapilo mě, kolik prostoru je také věnováno Ezrininým vztahům, nejprve s Worfem a pak s Bashirem. Na jednu stranu je to logické, protože s tím začali až zde, na druhou stranu mě to též příliš nebavilo.
- Naopak ostatní linie byly super!
- TR
- Sao Paolo je tu! Jinými slovy nový Defiant... A má krásné ladění interiéru do fialové barvy.
- Ezri a Julian kolem sebe konečně tancují a humor funguje na jedničku. Tedy mezi posádkou...
- Tahle epizoda má totiž očividnou slabost: musí uzavřít všechny ferengské linky.
- Myslím, že v tomhle bodě už nikoho nezajímá, jestli Quark bere dabo dívkám 20, 15 nebo 10 % z dýšek. Stejně jako nehoda elektrárny, po níž na Ferenginaru prší toxický déšť, který ovlivňuje kvalitu přenosu a Nagus si myslí, že namísto Quarka mluví s Romem. Stejně jako Brunt – jakkoli obdivuhodné je, že Jeffrey Combs zvládá s přehledem dvojroli i v rámci jediného dílu.
- Quark se tedy sice chvíli vzteká, ale nakonec si Moogie a Zekkie prosadí svou a Rom se stává Nagusem.
- Ale k tomu zásadnímu...
- Odpor dostává od Breenů docela na frak a Damarova skupina se musí na Cardassii uchílit do sklepa k Mile, Tainově služebné a Garakově matce.
- Plánovaní ze stínů má vždy své nezaměnitelné kouzlo...
- Mezitím Federaci, Říši i Impériu dochází čas. Buď se Dominion upevní na svých pozicích a posílí do takové podoby, že s nimi už nehnou, nebo za cenu obrovských ztrát zaútočí teď a budou doufat v nejlepší. Volí druhou variantu.
- A Kassidy je těhotná... – 4/5
- Zajímavost: Stejně jako Patrick Stewart režíroval před-finálovou epizodu Nové generace, i Avery Brooks režíruje před-finálku svého seriálu.
- Zajímavost: Mila se v seriálu už jednou objevila. V epizodě 3. řady "Improbable Cause" ji Garak zavolal.
- Zajímavost: Tato epizoda byla nominována na Emmy za výjimečný make-up.
- Zajímavost: Toto je jediná epizoda Treku, ve které se kdy objevil breenský emblem.
What You Leave Behind, Part I (Co po sobě zanecháš, část I)
- Pike
- DS9 má z různých důvodu nejlepší finále ze všech ST seriálů.
- Skvěle uzavírá hlavní dějovou linku, ale současně zůstal prostor pro jednotlivé postavy a uzavření jejich vztahů.
- Opět je potřeba pochválit vizuální efekty. Je zde sice mnoho recyklovaných záběrů, přibyla však řada nových.
- Přesun Cardassianů na stranu Federace je geniální, a současně logický dějový zvrat.
- ...
- TR
- Už samotný začátek s Ezri a Julianem křičí do světa: „Tohle jsme my. Sem jsme došli za 7 let našich životů. Takovýhle vývoj máme za sebou.“ To žádný jiný Star Trek nemá.
- A tuhle úchvatnou atmosféru absolutního závěru skvěle podchytil Dennis McCarthy! Hudba je tu úplně jiná, než kdekoli jinde – i obyčejná „přecházečka“ je tu tklivější, jakoby optimistická. Nádhera!
- Kass zvrací, Miles s rodinou balí Alamo a flotila vylétá vstříc zásadnímu střetu. Budu se opakovat, ale všechno je tu nádherně organické a člověk má pocit, jako by najednou 1000 kousků puzzle samo zapadlo do sebe.
- V superlativech bych mohl pokračovat popisem každé další scény, ale postačí, když napíšu, že je to zkrátka brilantně napsané, ať jde o jakékoli postavy nebo scény. Vypíchnu ale zoufalství měňavců, kdy hlavní Zakladatelka chytí nového cardassijského velitele pod krkem – v tu chvíli není Cardassie nic víc než pokořený vazal, měňavci prohrávající stranou a Breeni jsou poprvé v historii určující mocností.
- Zoufalé mocnosti činí zoufalé činy. Zničením Lakarianu si Dominion podříznul větev, což měňavka věděla – respektive vsadila na divokou kartu v podobě Breenů, ale Weyoun krásně slepě polouchá moudré Zakladatele dál...
- A Cardassiané samozřejmě mění stranu. Ihned, klidně během bitvy. A to je chvíle, kdy Dominion prohrál definitivně, přestože ještě na začátku epizody měl převahu. Nejde tak o to, kdo koho přestřílí v nějaké epické finální bitvě, ale o prostou politiku, racionalitu a hru čísel.
- Líbí se mi nerozhodný admirál Ross, který už chce letět domů.
- Konečně se také podíváme do Ohnivých jeskyní, o kterých se mluví už od první řady, a zjišťujeme, proč se jim říká ohnivé 😉
- Opevnění kolem Cardassie působí vskutku děsivě. – Neodiskutovatelně 5/5.
What You Leave Behind, Part II (Co po sobě zanecháš, část II)
- Pike
- ... Při Garakově proslovu o pomstě mě vždy zamrazí. Stejně tak geniální je záchvat smíchu při snaze o průnik do hlavního velitelství Dominionu.
- A tak bych mohl pokračovat, geniálních momentů je tam zkrátka spousta. Například rozlití krvavého vína Siskem a Rossem, rozhovor Milese a Bashira během bitvy, Weyounovo rozmisťování stráží, Garakův motiv pomsty, atd.
- Je též super, že jsme se obešli bez cestování v čase.
- A navzdory uzavření příběhu máme prostor pro start rozsáhlé knižní série.
- Nelze dát jiný počet než 5/5.
- TR
- Záchvat smíchu před branami dominionského velitelství... No, nejsem takovým situacím nakloněn.
- Rozjímání umírající Tvůrkyně nad životem bylo asi prvním vhledem do situace z pohledu Zakladatelů; byť to samozřejmě bylo jasné už od "The Search".
- Damarův náběh na jem'hadarské vidle byl sice „ve víru okamžiku“, ale prvoplánový i tak. Nicméně dotažení revoluce exulantem a nepřátelskou teroristkou má svoje velké kouzlo 🙂
- Zatvrzelost Zakladatelky nevydat kaputulační rozkaz je hořká az do morku kosti.
- Při prvním shlédnutí mě hodně překvapilo, že Winn Dukata zabije. ale vlastně to měla v sobě – už v její první epizodě plánovala atentát.
- Ten, kdo nakonec zastavuje celou vojenskou mašinerii měňavců a přebírá jejích vedení, je Odo. Během chvíle, svou vůli. A rozhodně to není nějaké všeobjímající „kumbaya“, ale rozhodnutí vykoupené poměrně velkou cenou, pro blaho ostatních. Zkrátka nic není čenobíle – něčí vítězství je něčí prohrou. A čím více aspektů je ve hře, tím tříštivější je výsledek. Chudák Kira...
- Oslava vítězství krvavým vínem s Martokem na Cardassii je něco s jasnou pachutí, ale nemůžu se zbavit pocitu, že se Sisko a Ross rozlitím svých poháru zachovali přecijen zbytečně pokrytecky.
- Garakova finální scéna, přináší jednu velkou pravdu. Když z civilizace odstraníte inteligenci a umělce, je to ztráta, ze které se bude vzpamotovávat po generace.
- Po podepsání kapitulace stále zbývá půlhodina děje na dořešení dalších a dalších linií, větví a větviček... Skvěle! Jen drobnost – měňavci píší perem? 🙂
- Worfovo umístění na Qo'noS, do postu velvyslance Federace, je samozřejmě jen logické. Škoda, že to Nemesis odignorovala.
- Rozlučka u Vica je skvělá! „Minsk!“ 🙂
- „Důležitá část z nás navždy zůstane tady, na Deep Space Nine.“
- Vicova písnička nemůže chybět – "This One's from the Heart".
- Přízraky vrací Dukatovi jeho pravou tvář. Roztomilý detail...
- Vyslanec končí svou pouť a jinou začíná. Jen to není ta, kterou si představoval... Teprve tady se ukazuje, jak důležitá byla postava Sarah pro tuto sezónu.
- Při rozlučce s Kassidy mě vždycky mrazí...
- Vzpomínková montáž je jednoduše famózní! Dennisi, jsi mág.
- Rozloučení Quarka s Odem, a následně Oda s Kirou, proběhlo přesně v intencích celých sedmi sezón tohoto dlouhého a krásného seriálu. Tleskám.
- A samotná závěrečná scéna, kde život na stanici pokračuje v zajetých kolejích, jen možná s malou odbočkou, podtrhuje o jak výjimečný kousek jde.
- Jake a Kira hledí do červí díry, kde oba něco hledají, a my nadobro opouštíme stanici, poprvé s denorijským pásem v pozadí... – 5/5
- Zajímavost: Poslední záběr na stanici je zároveň prvním a jediným, který neobsahuje fyzický model. Jde o render 3D grafika Aristomenise Tsirbase.
- Zajímavost: Při natáčení v Ohnivých jeskyních se Averymu Brooksovi povedlo Marca Alaima lehce zranit a ten musel zůstal několik dní doma. Jenže Brooks potřeboval odjet z města, a tak se některé scény natočily s herci osamotě, bez jejich protějšku.
- Zajímavost: Ohnivé jeskyně nejsou typickými trekovými jeskyněmi, ale jemně pozměněnými kulisami jeskyň z filmu Insurrection (Vzpoura).
- Zajímavost: Na rozlučce u Vica vidíme mezi holografickými hosty tyto tvůrce a herce seriálu bez make-upu: Cecily Adams (Ishaka), Ira Steven Behr (showrunner), Hans Beimler (producent a scénárista), Casey Biggs (Damar), Uriah Carr (kaskadér a „křoví“), Amy Kate Connolly (doublerka), Jeffrey Combs (Weyoun), René Echevarria (scénárista), Aron Eisenberg (Nog), Lolita Fatjo (žena mnoha funkcí, stojící za bezproblémových chodem TNG, DS9 i VGR), Max Grodénchik (Rom), J. G. Hertzler (Martok), David B. Levinson (doubler Quarka), James Minor (doubler Worfa), Ronald D. Moore (scénárista), Robin Morselli a Chuck Shanks (hereci menších rolí), Robbin L. Slocum (asistentka showrunnera) a Bradley Thompson a David Weddle (scénáristé).
- Zajímavost: I Andrew J. Robinson, Robert O'Reilly, Chase Masterson a Robert Picardo dorazili na poslední den natáčení, ale ne jako účastníci. Prostě jen proto podívat se a zažít atmosféru.
- Zajímavost: Oneho posledního večera u Vica, který se proměnil na spontánní a dojemnou oslavu a rozlučkovou párty pro herce i štáb, čekal Ira Behr až odejdou úplně všichni, i lidé od techniky, a sám, jako poslední, zhasnul. ♥
Byla to neskutečná jízda, znovu. A i když odkoukat seriál o 176 dílech není vůbec nic snadného, už teď se těším, až si to někdy v budoucnu zopakuji...
Ale ani s poslední epizodou stanici ještě neopouštíme... Příště nás čeká galerie celého seriálu a pak ještě poslední článek o číslech a nejlepších a nejhorších epizodách!
Diskuse k článku
Bravo a díky. Sága DS9 je srdcovka se vším všudy! A tak je to správné… Zde platí, to nejlepší nakonec. Ps. Nedá mi to, musím si rýpnout, líbí se mi Klingoni světa TNG, DS9, a nelíbí se mi ale vůbec Klingoni Discovery!