Stage9 je... tedy vlastně byl, poměrně rozsáhlý fanouškovský projekt týkající se virtuální kreace kompletního interiéru U.S.S. Enterprise NCC-1701-D. Dokonce se dalo i proletět vesmírem kolem lodi. Krom toho do projektu vývojáři později přidali i osoby na svých stanovištích a posádku korzující chodbami. Nádhera, že? Jenže ono to má jeden velký háček. Zřejmě o tom nikdo vlastníka práv dopředu neinformoval.
Asi se všichni shodneme, že si nelze vytvořit jméno na něčem, co vám nepatří nebo to nemáte od majitele legálně zapůjčené – v této branži se tomu říká licencovaný materiál. Pokud vytváříte takový obsah, který z právní perspektivy licenci potřebuje, a šíříte jej dále mezi lidi, je čistě na dobrovůli majitele práv, zda vás v tom nechá pokračovat, či ne. Pokud ano, máte opravdu štěstí, ale to se moc často nestane. Častěji vás majitel práv osloví se žádostí o stažení neautorizovaného materiálu; pokud máte špatný den, rovnou vám pošle zdravici právní oddělení.
Často slýchám protiargument, že fanoušci takovouto svou tvorbou dělají přeci celému produktu reklamu. Do jisté míry ano, ale v první řadě vytvářejí svůj vlastní produkt, a je to právě jejich produkt, kterému dělají onu primární reklamu. Jmenujeme se StarTrekKnihy, tak vytvořím hypotetickou situace právě s knihou. Řekněme, že se někomu líbí kniha XYZ, a tak se rozhodne, že ji pro fanoušky grátis přeloží a vypustí do oběhu, aby si ji přece užili i další fanoušci, když je tak dobrá. Jenže... Jak k tomu přijde třeba autor knihy, který má s majitelem práv podepsanou smlouvu na mezinárodní honorář?
Není to jen o latiniu. Možná se napřed stačilo jen zeptat...
A úplně stejné je to zde – oslovil někdo navrháře setu Nové generace s tím, že chce pro svůj projekt použít jeho dílo? Zeptal se někdo majitelů práv? Zcela určitě ne, jinak by nyní celý projekt nebyl v podobné situaci. A nejde jen o případnou výši honoráře pro návrháře, ale zkrátka o prostý fakt, že si vypůjčili bez dovolení. Je to zvláštnější ještě o to více, že jde o Star Trek, který je svou relativně přísnější licenční politikou dobře známý, a to už dávno před CBS.
Sám se CBS, rovněž i majiteli práv na startrekové knížky, jednám už 8 let, a přestože schvalujeme spoustu věcí, mnohdy i titěrných detailů (o tom se rozepíšu v dalších článcích), rozhodně nejsou nijak nerozumní, naopak vyšli české edici mnohokráte vstříc. Nejsmutnější tak na tom je, že kdyby – a teď budu spekulovat, třeba by to nevyšlo – oslovili CBS se svým plánem hned na začátku, mohl být celý projekt licencovaný.
Ale to už se nikdy nedozvíme. Místo toho projekt Stage9 skončil a po Enterprise-D se můžeme oficiálně projít ve VR hře Star Trek: Bridge Crew, kterou prodává třeba náš partner, JRC.
Diskuse k článku
Hmm, tvurci – casto ti mladsi – legislativni stranku veci zcela ignoruji. Je to pochopitelne stejne jako problemy, ktere je pak muzou potkat z duvodu (opet pochopitelnych) zajmu autorskych prav.
Nicmene moje otazka je: ten Bridge Crew je graficky kvalitnejsi a co do rozsahu zoracovabi internetu podrobnejsi nez Stage9 a nebo ne?
Bridge Crew je VR, čili ta grafika je +- reálná, ale jestli je to lepší/horší než Stage9 asi spíš ukáže YouTube nebo „vlastní oči“. Z toho, co jsem měl možnost vidět je na postavy reálnější Bridge Crew, na genius loci Stage9. Ale takhle, Bridge Crew je něco ala Artemis, čili jde specificky o můstek. Ne o další lokace.